Vesnička Concepción (Zrození), o které jsem psal již v předchozím díle tohoto článku, se stala na více než šest měsíců mým domovem. Vždy jsem miloval staré kovbojky od Johna Wayna až po Vinnetouovky. Nikdy by mne nenapadlo, že se jednou stanu, byť jen na půl roku, součástí světa, v němž se zastavil čas v době, kdy chlapi pozorovali svět ze sedla koně.

Světa plného horských pastvin, v němž připadá v průměru deset koní, mezků a oslíků na dvě motorky či jedno auto. Svět vaquérů. Vaquero je španělský výraz pro dobytkáře.

Honáci den co den přes vesnici ženou stáda krav, býků či koní, aby je posléze prodali na křižovatce dvou hlavních ulic na návsi s hospodou.

V hospůdce se dojednávají ceny, které jsou většinou ustálené. Kravička s telátkem se dá pořídit za dva miliony pesos, ale kůň již od sedmi set tisíc.

Před hospůdkou je čtyřnohá máma s děckem. Okolo ní kibicové komentují znalecky její míry a mají ústa plná rad.

Hrdý prodejce je neposlouchá. Sám ví, jaká dřina předcházela tomu, než ji mohl prodat statkáři ze sousední dědiny Alexandrie na mléko.

Vesnice Zrození.

Svět kovbojů…

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a náš web sdílením tohoto článku, děkujeme!