V první části článku o našem výletu do Izraele s názvem Objevte další krásy Izraele – Tel Aviv, Jaffa, Jeruzalém a Betlém v Palestině jsme prozkoumali Tel Aviv, Jaffu a přesunuli se do Jeruzaléma.
Znovu mystický Jeruzalém a přesun do Haify (den čtvrtý)
Čtvrtý den našeho izraelského tripu vstáváme trochu dříve. Po sedmé hodině vyrážíme na Chrámovou horu (Temple Mount). Udělejte to úplně stejně, zajděte sem brzo ráno, než se tu začnou tvořit fronty. Navíc místo je otevřené jen po určitou část dne. Na netu se psalo o otevírací době od 7:30, na místě to vypadalo, že bylo otevřeno už od sedmi (pozn.: bylo to v únoru 2019).
Na Chrámové hoře najdete Skalní dóm, jednu z nejvýznamnějších dominant Jeruzaléma. Kvůli komplikovaným židovsko-muslimským vztahům není vstup do chrámu možný, ale místo jako takové za návštěvu rozhodně stojí.
Cestou zpět na hostel se zastavujeme v Chrámu Božího hrobu (Church of the Holy Sepulchre). Chrám je hodně členitý, není to klasický jednolodní kostel, jako bývá často u nás. Asi hodinovou frontu do prostor předpokládaného Ježíšova hrobu vzdáváme.
Po snídani si balíme věci a já zjišťuji, že byla chyba nevzít si nabíječku na foťák, protože obě baterky mám už vybité.
Hledáme místo, kudy se dá vstoupit na hradby. Je to u Jaffské brány, sledujte šipky k Ramparts Walk. Procházka po hradbách stojí 18 NIS a určitě si to nenechte ujít, protože vás čekají parádní výhledy na Staré Město i novější Jeruzalém. Moc lidí tu kolem poledne nebylo.
Ještě stíháme Getsemanské zahrady na úpatí Olivové hory, fotíme největší židovský hřbitov na světě a jednou z bran vcházíme zpět do Starého Města, a sice do židovské čtvrti. Jako už víckrát procházíme některými uličkami s trhy, to se prostě neomrzí. Míjíme některá zastavení Křížové cesty (Via dolorosa) a Damašskou bránou definitivně opouštíme Staré Město.
Vydáváme se směrem k Mea Shearim, židovské ortodoxní čtvrti. Tak tady to byla pecka; atmosféra jak ze starého filmu. Ortodoxní, popřípadě ultraortodoxní Židé tady dodržují tradice se vším všudy. Jen jsme četli, že se místní hodně neradi fotí, tak to v rámci možností dodržujeme.
Pár zastávek se pak svezeme tramvají (jednotná cena 5,90 NIS) na vlakové nádraží a za 43 NIS se přesouváme do Haify. Na předposlední den jsme neměli přesný plán, jen jsme chtěli zůstat v rozumném dosahu Tel Avivu a zároveň zvažovali návštěvu lokality Caesarea.
Haifa a Caesarea (den pátý)
Haifa je moderní a rušné město, třetí největší v IzraeIi a zároveň se jedná o největší izraelský přístav. Jsou tu muzea i pláže, mnoho restaurací i nóbl hotelů. My se tady ubytovali i proto, že booking.com v městečku Caesarea nic rozumného nenabízelo. Nejznámějším místem v Haifě je bahá’istický chrám a zahrady okolo svatyně. Terasy jsou i nad chrámem v prostoru pod promenádou Louis Promenade. Co a jak je otevřeno, zjistíte nejčastěji až na místě, my se taky v tom trochu ztráceli… Každopádně do horních teras jsme se nepodívali. I tak se určitě nahoru oklikou vydejte už kvůli tomu výhledu. O pár set metrů dále je horní stanice lanovky (jak na Petříně, ale v mapách je to označené jako metro). Sjíždíme dolů do města (stanice Downtown, cena 5,90 NIS) a vlakem jedeme do stanice Binyamina (21 NIS).
Odsud bereme taxi do Caesarea National Park (Caesarea čti Kejzarea). Je to místo archeologických nálezů kdysi slavného města. Vstup stojí 39 NIS. Najdete tady pozůstatky divadla, amfiteátru, paláců či opevněného města. Určitě si pak zajděte po stezce k akvaduktu.
Doprava od akvaduktu je trochu složitější, ale dá se to zvládnout. Běžte asi dva kilometry ke kruháči (křižovatka Or Aktiva Interchange) a odtud jezdí bus č. 910 do Tel Avivu (21,50 NIS). Pak nás čekají další dva kilometry chůze, do telavivského hostelu Hayarkon. Den jsme zakončili zaslouženým falafelem a izraelským pivem.
Tel Aviv ještě jednou (den šestý)
Poslední den jsme věnovali Tel Avivu. Počasí bylo parádní a fotogenické. Večer mi došlo, že bych mohl zkusit nabít foťák přes kamarádovu powerbanku. A fungovalo to, takže už zase fotím na Fuji. Od hostelu jsme to vzali pár přilehlými ulicemi v okolí a pak šli rovnou na pobřeží a vyrazili do staré Jaffy, obešli jsme přístav a střihli to přes staré město.
Pak nás potěšily oba trhy, bleší i ten s jídlem a vším možným (trh Carmel Market). Rovnou jsme to pěšky protáhli až na nádraží Hashalom, odkud jezdí vlak na letiště (13,50 NIS).
Letenku do Prahy jsme měli se společností El Al Israel Airlines. Na letišti následoval pohovor; něco podobného jsem absolvoval před pár týdny v Eilatu, tady je to jen o poznání podrobnější. Je to trochu otravné se všemi těmi procedurami, ale dá se to vydržet, jen si na letiště vyrazte raději s rezervou.
Jinak jsou Izraelci v pohodě; na místech, která jsme procestovali, jsme se cítili fajn a bezpečně. S dopravou to bylo celkem jednoduché. Takže asi jediným menším zádrhelem může být, že Izrael pro našince není zrovna levný.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z šesti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: „Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“