Je to už pěkných pár let (určitě alespoň 10, ale spíše 15 let), co jsem mezi tipy na výlet objevil zříceninu kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. To místo prostě vypadalo fantasticky. Později se k tomu přidalo zjištění, že v tomto městečku stojí i hrad se zámkem, a plány na půldenní výlet už dostávaly jasnější obrysy.

Dolní Kounice jsou přesně jedním z těch míst, které když někomu zmíníte, že se tam chystáte nebo jste tam byli, tak se bude dotyčný divit, protože o takovém místě nikdy neslyšel… A to je určitě škoda!

Dolní Kounice jsou starobylé městečko a pro návštěvníka určitě i tajemné. Jen považte sami: zřícenina kláštera, zámek s hradem, opuštěný židovský hřbitov, údajné podzemní chodby z kláštera na zámek či z kláštera k božím mukám či kamenným křížům, kaple s křížovou cestou – no co víc si přát, když chce člověk popustit uzdu své fantazii.

Hrad a zámek Dolní Kounice

Areál hradu a zámku má bohužel v říjnu už zavřeno.

Jeho návštěvu si tak necháme na příště. Tentokrát jsme si tedy mohli areál zámku zčásti obejít podél zdi a zejména zhlédnout celý komplex od kláštera či od kaple.

Původně byl tento objekt postaven jako hrad právě na obranu kláštera nacházejícího se pod hradem. V 16. století pak probíhaly přestavby hradu na zámek. Nicméně zámek nadále zůstal v podstatě opevněný. I proto se o tomto historickém objektu netradičně píše jako o hradu a zámku Dolní Kounice.

V 17. století hrad vyhořel a několik desítek let ležel de facto ladem, bez oprav. Jeho tehdejší majitelé, Ditrichštejnové, přistoupili následně k jeho opravě, byť příslušné barokní přestavby byly spíše podřízeny hospodářským potřebám panství než úpravám objektu pro honosný pobyt šlechty. Ta zde tedy od 17. století nesídlila. Ve 20. století měl zámek tradiční osud mnoha podobných staveb, tedy obsazení wehrmachtem, znárodnění a posléze restituce.

Až v roce 2007 byl pak zámek zpřístupněn veřejnosti. Stará se o něj soukromá společnost, která zde pořádá celkem velké množství kulturních akcí (divadelní a hudební vystoupení, jarmarky a trhy, kreativní dílny, šermířská vystoupení atd.).

Klášter Rosa Coeli

Bezpochyby nejtajemnější místo v Dolních Kounicích.

Zřícenina kláštera Rosa Coeli je naštěstí otevřena i v říjnu. Za nízké vstupné 30 Kč si lze klášter kompletně prohlédnout. Tak jsme i učinili a brzo se k němu vrátíme v samostatném článku – určitě se máte na co těšit!

Dolní Kounice židovské

Jako mnoho dalších obcí na Moravě (namátkou jmenujme například Třebíč, Boskovice, Úsov nebo Mikulov) měly i Dolní Kounice svou židovskou čtvrť. Z původních 82 domů se dochovalo 34, jež stojí v ulicích U synagogy, U škrobárny a Skalní.

Do dnešní doby se naštěstí zachovala i synagoga. Byla postavena už v roce 1652 a je tak jednou z nejstarších synagog na Moravě. V roce 2004 byla dokončena její rekonstrukce a je v současné době přístupná veřejnosti.

Nedaleko synagogy se nachází židovský hřbitov. Byl založen roku 1680 a obsahuje stovky náhrobků s tradiční židovskou výzdobou a symbolikou.

Kaple sv. Antonína a křížová cesta

Kaple sv. Antonína je nejvýraznější dominantou Dolních Kounic, ční krásně na kopci nad městem. Ke kapli, která byla postavena v roce 1757, vede křížová cesta se 14 zastaveními. Obrazy křížové cesty jsou dílem blanenských železáren.

Další zajímavá místa

Vaší pozornosti by neměly ujít další církevní památky, jako jsou 2 kostely, budova fary či pozdně gotická kaple sv. Jana Křtitele a také měšťanské domy v centru.

Takže vyrazte do Dolních Kounic a pátrejte sami po tajuplných místech. Na závěr ještě jeden tip z lokality u splavu: opuštěná prvorepubliková vila nad hlubokým náhonem. Zkuste si sami vyhledat bývalý Matyškův mlýn či bývalou škrobárnu se zajímavou krytou lávkou spojující dva provozy továrny.

Závěrečné informace:

Do Dolních Kounic se dá dostat s jedním přesedáním z Brna. Romantičnost výletu by byla stoprocentní, pokud by do tohoto města jezdil vlak, ale to už bychom chtěli příliš, takže je potřeba využít autobusovou dopravu, pokud se sem tedy nevydáte autem či třeba na kole po cyklostezce.

Ve městě je v provozu turistické informační centrum, ale bohužel jen ve všední dny.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!