Někdy kolem února 2016 jsme s přítelkyní vymýšleli, do jaké destinace se letos vypravíme. Právě v té době společnost Expedia a její chybový tarif s odlety z Amsterdamu do většiny asijských zemí rozhodla za nás. Jelikož jsme o Japonsku vždy snili, doma jsme již měli pročteného průvodce o Tokyu a zpáteční letenka vyšla na krásných 8 000 Kč, neváhali jsme a letenky koupili.
Cestování po Japonsku
Nechtěli jsme samozřejmě přiletět do Tokya a tam strávit celých 14 dní, ale měli jsme touhu se po Japonsku pořádně porozhlédnout. První věcí, kterou jsme tedy začali řešit, bylo, jak nejlépe po Japonsku cestovat. Perfektní věcí, kterou Japonsko pro cizince nabízí, je tzv. Japan Rail Pass (JRP).
Japan Rail Pass
Japan Rail Pass je vlastně průkaz, s jehož pomocí můžete po danou dobu neomezeně využívat určitou část japonské železniční infrastruktury + pár lodních trajektů. Cena sedmidenního Japan Rail Pass na jednu osobu je cca 240 €. My jsme objednávali přes Francouze na stránkách https://www.japan-rail-pass.com/ a druhý den jsem měl obálku i s mapou a jízdními řády na stole.
Dále jsme si vytyčili destinace, které bychom rádi navštívili, nicméně nakonec jich bylo tolik, že bychom potřebovali minimálně dva měsíce. Ubytování jsme se rozhodli řešit až na místě. Další užitečnou věcí, bez které bychom byli několikrát nahraní, byl kapesní konverzační slovník s fonetickým přepisem.
Příjezd do Japonska
Jak se tak již stává při zakoupení letenek s chybovým tarifem, byl náš odlet z Amsterdamu s China Airlines o jeden den přeložen a navíc náš přestup v Taipei se smrsknul ze tří hodin na méně než hodinu. Díky tomu jsme se rozhodli, že poletíme každý pouze s malým batůžkem a nebudeme riskovat zdržení našich zavazadel a všechno, co řešení problému posléze obnáší. Vše nakonec klaplo a my jsme začátkem června přistáli bez zpoždění na letišti Narita, cca 60 km východně od Tokya.
Nečekaný luxus na hotelu
Z letiště jsme pak dojeli vlakem do města Narita, kde jsme se vyspali ve velmi komfortním hotelu Narita U-city Hotel. Na pokoji nás čekala vlastní kimona i všechno hygienické vybavení na takové úrovni, kterou jsme neměli ani ve čtyřhvězdičkovém hotelu v centru Karlových Varů. Kromě ovládacího panelu světel, klimatizace, rádia a budíku u postele, obrovské televize, rychlovarné konvice, fénu, přezuvek a zmiňovaného kimona mě překvapila i výbava útulné koupelny. Zde byla hluboká vana, záchod s vyhřívaným prkýnkem a s minimálně deseti tlačítky a ani nebudu popisovat, k čemu jsou, doporučuji vyzkoušet na vlastní zadek.
Přítelkyni potěšily i krémy a mýdla luxusní značky Shiseido, které nechyběly snad na žádném z hotelů, které jsme navštívili. Ráno nás čekala bohatá a velmi chutná snídaně formou bufetu, kde byly připraveny jak vynikající ryby, tak japonská miso soup, nudle, řasy, čerstvé ovoce, zelenina či chutné párečky, tousty a míchaná vajíčka. Pro lepší představu byl tento hotel jeden z těch dražších, které jsme za celou dobu využili, a stál kolem 1 500 Kč za dvě osoby na noc.
Protože se vždy pokouším co nejvíc ušetřit na ubytování, měli jsme v plánu spát venku pod širákem, takže jsem přibalil i mini spacáky. Bohužel v prvních zprávách, které jsme na hotelu viděli, jsme se dozvěděli, že jsou po celém Japonsku přemnožení medvědi a že napadli dokonce i několik lidí. Takže jsem tahal spacáky zbytečně, protože tohle jsme riskovat nechtěli.
Cestování vlakem
Po snídani jsme se vydali na nádraží v Naritě a šli si nechat aktivovat naše Japan Rail Pass. Na každém nádraží, které spadá do linek Japan Rail, naleznete přepážky nebo kancelář označenou právě znakem JR. Obsluze jsme řekli, že chceme naše JRP aktivovat, ti tak učinili a dali nám JRP s platností sedm dní od tohoto dne. S tímto dokladem si pak můžete nechat vystavit jízdenku na přepážce JR a také doklad vyžadují hlídači při průchodu turniketem, takže je velmi důležité jej neztratit.
Japan Rail mají vždy svůj turniket, který není problém najít. Pokud bude po cestě potřeba přestup na jiný vlak, vystaví vám všechny potřebné jízdenky rovnou na přepážce, kde o ně zažádáte. Japonci jsou skutečně neuvěřitelně milí a laskaví lidé, takže jsme s lístky či hledáním našeho spoje nikdy neměli problém, dokonce ani když obsluha neuměla anglicky.
Druhy vlaků a jízdenek
V Japonsku jezdí dva druhy vlaků. První jsou klasické lokální, spojující spíše menší města, podobné těm, na které jsme zvyklí u nás. Druhým typem jsou však tzv. shinkanzeny, což jsou rychlovlaky dosahující rychlosti přes 300 km/h, které spojují větší města. Bezpečnost těchto rychlovlaků spočívá především v tom, že se vlak řítí v betonovém koridoru, který je celou cestu minimálně tři metry nad zemí, nejsou zde tedy žádné přejezdy ani výhybky, a v případě zemětřesení se vlak automaticky zastaví. V tomto koridoru je vždy pro jeden směr určená jedna kolej, což zajišťuje skutečně přesné dodržování jízdních řádů. Za celý týden, co jsme shinkazeny využívali, neměl ani jediný zpoždění. Navíc jsou tyto vlaky velmi pohodlné.
Jízdenky jsou dvojího typu, reserved nebo non-reserved. Jak již název napovídá, na lístku reserved je napsané číslo vagónu a konkrétního místa v něm. Non-reserved je bez daného místa a většinou je v každém vlaku pár vagónů pro tento typ. Vlaky navíc zastavují na přesně vytyčených místech a lidé stojí už na připravených značkách – jak jednoduché.
My jsme to však poprvé vůbec nepochopili, celou řadu Japonců stojících na značkách předběhli a drze se vecpali před ně. Jsou to ale ohleduplní lidé, takže nás pouštěli a ještě se u toho stále ukláněli.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!
2 komentáře u „Stručný průvodce cestováním vlakem po Japonsku“