Když jsem psal nedávno článek s názvem Pohansko a největší lužní les v ČR, Břeclav, podívali jsme se na Pohansko jako na součást jednoho z největších komplexů lužního lesa v Evropě. Ve stejném článku jsem také slíbil, že se postupně pokusím podívat na Pohansko i z jiných, a neméně důležitých, pohledů. Trošku teď záměrně přeskočím památky, stavby a velkomoravské hradiště, kterým bych se chtěl věnovat až o něco později.

Pokud se vydáte na Pohansko, byl by hřích nevyrazit směrem na soutok Moravy a Dyje, který je odsud vzdálený cca 20 km. Bylo by to podobné jako vyrazit si do Paříže a nezajít se podívat na Eiffelovku (pozn. redakce – a že vím, o čem mluvím, protože se mi to bohužel stalo…). Abych byl upřímný, tak na samotném soutoku jako takovém toho zase až tak moc k vidění není – prostě se tady vlévá nějaká jedna řeka do druhé. Přesto má ale své kouzlo a dvojnásobně podtrhuje rčení, že i cesta může být cíl.

Soutok Moravy a Dyje – popis místa

Ale schválně! Kolikrát se vám podaří stát na místě, kde máte na jednu stranu po levé ruce, co by kamenem dohodil (a to doslova), jeden stát, po pravé ruce další stát a vy přitom stojíte ve státě třetím. V tomto případě budete stát v České republice, po vaší pravé ruce budete mít Rakousko a po ruce levé Slovenskou republiku.

A když už tady tak budete stát, zamyslete se nad tím, že právě stojíte na úplně nejjižnějším možném cípu Jižní Moravy. Víc na jih už to v rámci Jižní Moravy, a v tento okamžik v rámci ČR, nejde. Na to, abyste hranice ČR překročili ještě někde jižněji, museli byste vyrazit až do jižních Čech.

Pohled do Google maps:

Mně ten pocit přijde přinejmenším zajímavý. Když si pomyslím, jak velkým lákadlem muselo být něco takového např. za hluboké totality… Fakt, že sem dlouhá léta neměl přístup nikdo jiný než příslušníci pohraniční stráže a možná pár nějakých papalášů a dnes je již celé Pohansko přístupné veřejnosti, mě taky těší.

Obora Soutok

Více než o místo samotné tady jde totiž především o tu cestu na něj. Budete se totiž projíždět po největší oboře v České republice – oboře Soutok, ve které je chována jelení, dančí a černá zvěř. Rozloha obory je 4 232 ha, ze které 3 395 ha jsou lesní porosty, 532 ha zemědělské plochy (převážně louky) a 305 ha vodní a ostatní plochy.

Jak se na soutok dostanete

Dříve nebyla cesta na soutok nijak značená a byl to vskutku oříšek, ale na druhou stranu i kousek dobrodružství najít a trefit tu správnou cestu a dorazit až do cíle. Dnes už ale vedou až na soutok šipky, takže se tady určitě neztratíte. Když se vydáte od zámečku Pohansko, tak na ně jistě brzy narazíte.

Pokud chcete vidět celou a detailní mapu, klikněte na ni a zobrazí se vám kompletně celá trasa z města z Komenského nábřeží. Pokud jedete autem, doporučoval bych ale jet až ke vstupní bráně Pohanska, kde můžete pohodlně na parkoviště odstavit vaše auto:

Po poměrně velké části vaší cesty se budete pohybovat po území největšího zachovalého lužního pralesa, kterému se kromě všech možných (a někdy až nemožných) názvů říká Dyjský trojúhelník, někdy zvaný taky jako Moravskodyjský trojúhelník. Ano, skutečně se tomuto území říká lužní prales, nepřeklepnul jsem se.

Ať si říká, kdo chce, co chce, mně ze všech těch názvů přijde stejně asi nejvýstižnější Moravská Amazonie.

Varování na závěr!

Počítejte s tím, že pokud sem pojedete někdy pozdě na podzim anebo brzy na jaře, může vás zde čekat překvapení v podobě zaplavených cest anebo velice bahnitého terénu u samotného soutoku.

Update 24.9.2015: Někdy od druhé poloviny roku 2014 již toto varování není aktuální, jelikož oba dva brody, které bylo třeba cestou překonat, jsou zasypány a je přes ně udělaná provizorní, ale zpevněná cesta.

K soutoku je pak nově vystavěna úžasná dřevěná stezka na kůlech, po které se dostanete suchou nohou až téměř k soutoku, a za kterou někomu patří velká pochvala. Ano, bohužel k soutoku se dostanete skutečně jen téměř – chodníček totiž končí tak, že posledních cca. 20 m se musíte brodit tím největším bahnem.

Proč to tak kdo udělal, je nám záhadou. Pár chybějících metrů tak kazí celkový dojem z jinak naprosto úžasného počinu. Že by lesníkům došlo při budování chodníčku dřevo?! A nebo už to jen chtěli mít konečně hotové? Těžko říct, každopádně nebýt tohoto nepochopitelného počinu na závěr, vrátili byste se ze soutoku s čistými koly a botami i v deštivých dnech, kdy je všude kolem spouta bahna.

Je to přibližně týden, co jsme sem s kamarády vyrazili, a přesto se cestou ještě pár lehčích brodů našlo.

Ale je pravda, že letos pršelo extrémně a normálně tady touto dobou už voda nebývá. Každopádně takový brod je po 2 km jízdy bahnem, kde by člověk pěšky neměl šanci projít, naprostým vysvobozením. Obzvláště pokud parkujete svého miláčka v bytě, jako já. :-)

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!

Kejml

Cestuji, abych fotil. Fotím, abych cestoval. A pak se o to s vámi všemi moc rád podělím tím, že doporučím ta opravdu krásná místa, která stála za to navštívit, vidět, zažít, vyfotit, ochutnat, spatřit nebo si k nim třeba přivonět.

www.zivotnacestach.cz

Mohlo by vás také zajímat:

Zlaté a stříbrné originální šperky z poloviny 9. století, zámeček Pohansko, Břeclav Pohansko a největší lužní les v ČR, Břeclav Janův hrad, Lednicko-valtický areál, Česká republika