Nad městem Sergijev Posad se tyčí mohutné bílé hradby, zlatě se lesknou a nebesky modře září kupole zdejšího kláštera, jednoho z nejkrásnějších a nejvýznamnějších v celém Rusku. Ve městě pod klášterem pak obchodníci prodávají barevně malované rozkládací panenky matrjošky, které tu prý kdysi spatřily světlo světa… Město Sergijev Posad nedaleko Moskvy představuje ideální možnost k jednodennímu výletu z metropole a poskytne vám příjemný odpočinek od jejího ruchu.

Ti z nás, kteří si ještě pamatují svět před pádem železné opony, si možná vybaví spíše název města ze sovětských dob – Zagorsk. Aby byl potlačen duchovní význam Sergijev Posadu, bylo město po Velké říjnové revoluci přejmenováno na počest revolucionáře a komunisty Vladimíra Zagorského. Původní a po pádu komunismu znovu obnovený název města vzdává hold jednomu z vůbec nejvýznamnějších ruských světců a patronovi celé země, svatému Sergeji Radoněžskému.

Ten je dnes nejen jedním z nejuctívanějších pravoslavných svatých, ale hrál také důležitou roli v ruských dějinách – byl mimo jiné horlivým zastáncem sjednocení středověkých knížectví pod nadvládu Moskvy a jeho misie napomohly ke vzniku ruského státu. Sergej žil ve 14. století a po smrti svých rodičů se rozhodl stát se mnichem a spolu se svým bratrem založil v dnešním Sergijev Posadu dřevěný klášter zasvěcený svaté Trojici, kam byly po jeho smrti uloženy jeho ostatky.

Klášter s důležitou rolí v dějinách Ruska je dodnes funkční

Založením dřevěného kostelíka vznikl základ pro dnešní úctyhodný klášterní areál rozkládající se na malém návrší, který je jedním z nejkrásnějších a také nejdůležitějších v celém Rusku. Toto srdce ruské pravoslavné církve je také zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jeho správný název zní Trojicko-sergijevská lávra (Svjato-Trojickaja Sergijeva Lavra) a zahrnuje soubor nejrůznějších budov pocházejících ze šesti dlouhých staletí ruských dějin.

Klášter byl již od svého založení úzce spjat s ruskými dějinami. Ještě za Sergejova života zde tento světec požehnal vojsku moskevského knížete a tomuto aktu byl přičítán klíčový význam ve vítězné bitvě nad Tatary. Později byl v klášteře pokřtěn car Ivan IV. Hrozný, který jej pak za své vlády nechal renovovat a klášterní komplex obohatil o další budovy, snad z výčitek svědomí nad zabitím svého syna. Ještě později zde byl pohřben Boris Godunov a mladý Petr Veliký se tu společně s bratrem ukrývali během střeleckého povstání v Moskvě.

Tak jako mnoho jiných církevních budov v Rusku, byl i sergijevský klášter po bolševické revoluci uzavřen a mnoho zdejších mnichů bylo pozavíráno. Zčásti byl však klášter opět otevřen již v roce 1946 jako dík za to, že církevní představitelé během druhé světové války podporovali ve věřících vlastenecké cítění.

V Sovětském svazu se tak jednalo o jediné místo, kde byli mladí muži připravováni na kněžské povolání. Po pádu komunismu byl areál plně otevřen veřejnosti a dodnes plní také svoji původní funkci, žijí v něm asi dvě stovky mnichů a je také sídlem Moskevské teologické akademie. Klášter je mimo to cílem mnoha poutníků a věřících, a to především v době velkých církevních svátků.

Co si prohlédnout v klášterním areálu?

Bezesporu nejdůležitější budovou a srdcem celého komplexu je Chrám Nejsvětější Trojice, v němž byli pokřtěni někteří následníci ruského trůnu. Chrám je z celého klášterního areálu nejstarší a stojí na tomtéž místě, na němž kdysi Sergej Radoněžský vybudoval dřevěný kostel, do kterého byly později uloženy jeho ostatky. Ty jsou v interiéru dnešního chrámu z 20. let 15. století uchovávány dodnes pod baldachýnem ve stříbrném sarkofágu. Kromě hrobky svatého Sergeje si v chrámu můžete prohlédnout také nádherné fresky a cenné ikony, z nichž nemalá část pochází od nejvýznamnějšího ruského ikonopisce Andreje Rubleva nebo jeho žáků. Uvidíte tu mimo jiné také Rublevovu slavnou ikonu svaté Trojice – jedná se však pouze o kopii, originál je totiž uložen v moskevské Treťjakovské galerii.

Dalším významným a také největším svatostánkem celého kláštera je impozantní Chrám Zesnutí Panny Marie s pěti kupolemi ozdobenými hvězdami, který nechal vystavět Ivan IV. Hrozný na konci 16. století podle vzoru stejnojmenného chrámu v Kremlu. I tento chrám zdobí fascinující ikony znázorňující především Nanebevzetí Panny Marie a najdete zde také hrob Borise Godunova, cara zpopularizovaného především díky tragédii A. S. Puškina. Kromě toho v klášterním areálu narazíte ještě na několik dalších kaplí a kostelů a další můžete navštívit i v bezprostřední blízkosti kláštera. Za zmínku stojí tzv. Studniční kaple se zdobenými bílými sloupy zbudovaná v 17. století nad posvátným pramenem, který údajně zázračně vytryskl, když se na tomto místě zastavil svatý Sergij Radoněžský. Jiná legenda zase tvrdí, že pramen tu začal vyvěrat v době obléhání kláštera polsko-litevskými vojsky a snad díky tomu klášter nebyl dobyt. Buď jak buď – jisté je, že tu zázračná voda prýští dodnes a věřící se k prameni chodí napít a vodu si odtud odnášejí také v nádobách a lahvích.

Mezi klášterními budovami objevíte také úctyhodnou, bezmála devadesát metrů vysokou, pětipatrovou zvonici, na jejímž vrcholu se lesknou zlatá koruna a kříž. Vytvořili ji stavitelští mistři Kateřiny Veliké a je považována za nejkrásnější zvonici v celém Rusku. Navštívit můžete také klášterní muzeum, které vás seznámí s historií celého komplexu a budete si v něm moci prohlédnout ikony, dřevořezby, mešní nádoby nebo kněžská roucha. S průvodcem je možné prohlédnout si budovu barokního refektáře ukrývající dlouhý sál, který využívalo duchovenstvo a carové ke slavnostem a hostinám, nebo Carský palác, v němž během návštěv kláštera nocovali ruští carové.

Do města nejen za první matrjoškou…

Po prohlídce kláštera se můžete vydat do městečka, ve kterém narazíte na množství obchůdků a stánků prodávajících typické ruské matrjošky. A pokud toužíte po tom si tuto panenku z Ruska přivézt jako suvenýr, není lepšího místa, kde ji zakoupit. V Sergijev Posadu byla totiž v 90. letech 19. století údajně vyřezána vůbec první matrjoška, a to na základě figurky plešatého buddhistického mnicha přivezené z Japonska, která v sobě skrývala několik dalších menších figurek mnichů. První matrjošku můžete společně s dalšími historickými hračkami z celého světa obdivovat v Muzeu hraček. A bude-li vám zbývat čas, podívejte se také do Uměleckého muzea s díly místních umělců nebo si prohlédněte tzv. Konnyj Dvor s expozicí o historii města.

Nebo se jen tak procházejte, prohlížejte si dřevěné domky s vyřezávanými okenními rámy, projděte se po tržnici s řemeslnými výrobky, posaďte se do jedné z mnoha příjemných kavárniček a poznejte tak život ruského provinčního maloměsta.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a náš web sdílením tohoto článku, děkujeme!