Na severu střední Indie, ve státě Madhjapradéš, se nacházejí vzácné památníky staroindických říší – Ašókovy a Guptovské. Vzhledem k odlehlosti tudy nevedou běžné turistické trasy, takže se zde člověk neprodírá ani davy domorodých návštěvníků, natož zahraničních. A to i přesto, že Sanchi je zařazeno na seznamu Unesco, který jinak turisty bezpečně přitahuje. Cestou pak lze pozorovat život v tradičních zemědělských osadách.

Buddhistické svatyně v Sanchi založil již císař Ašóka ve 3. století př. n. l. Tento vládce nejprve mečem ovládl (jako první) většinu současné Indie, pak se však stal zaníceným buddhistou a jako osvícený vladař šířil lásku a nenásilí po celé říši. K tomu používal mj. vztyčování sloupů s nápisy a tesání nápisů do skal. Bylo to vrcholné období indické civilizace, hlavici jednoho z Ašókových sloupů má ve znaku i moderní Indie, ačkoliv pozdějším vývojem byl zde buddhismus zcela vytlačen a ani jeho hodnotám se tu nedostává sluchu. Guptovská říše (5. století) pak byla druhým indickým civilizačním vrcholem, stále byl podporován buddhismus, ale už se více prosazoval i hinduismus.

Sanchi

Dominantou je Velká stúpa (č. 1) z Ašókovy doby, později však rozšířená a doplněná o zdobné prvky, současný stav je z 1. století př. n. l. (samozřejmě po památkové rekonstrukci, lokalita byla stovky let opuštěná a zapomenutá). Kromě samotné velikosti stavby (16 m vysoká, 37 m v průměru; stúpy obecně jsou masivní stavby bez vnitřních prostor ukrývající nějakou relikvii) zaujme kamenné zábradlí imitující dřevěný plot a především čtyři brány (torana), vyzdobené jemnými reliéfy. Zobrazeny jsou výjevy z Buddhova života. Podobná je výrazně menší stúpa č. 3 (jen s jednou branou). Nejpůvodnější je stúpa č. 2 níže ve svahu mimo hlavní areál (z 2. století př. n. l.), která postrádá schodiště i brány, ovšem množství reliéfů zde nese kamenné ohrazení.

Při patě Velké stúpy najdeme usazenou spodní část Ašókova sloupu, jeho dvě zlomené části leží vedle a jeho hlavice je v místním muzeu. Poblíž se také nacházejí dvě guptovské stavby – drobný zachovalý chrám a zbytky meditační místnosti (chaitya). V okolí jsou pak rozličné zříceniny klášterů z pozdějších období, lokalita byla opuštěna ve 14. století.

Vidisha

Vrch Udaigiri se nápadně vzpíná nad okolní plochou polní krajinou, jako kultovní místo byl tak využíván od dávnověku. Nachází se zde řada guptovských jeskynních hinduistických svatyní s pěknou reliéfní výzdobou. Zřejmě odsud pochází legendární nerezivějící sloup, dnes umístěný u Kutabova minaretu v Dillí. V nedaleké zemědělské osadě stojí Heliodorův sloup, který nechal vztyčit roku 140 př. n. l. řecký vyslanec jedné z postalexandrovských říší (z Taxily v Paňdžábu). Kontrastně ke starověkým venkovským lokalitám pak působí samotná rušná Vidisha s přezdobenými moderními chrámy.

Deogarh

Malý guptovský chrám v Deogarh je pravděpodobně nejstarší zděnou hinduistickou stavbou vůbec. Je zasvěcen Višnuovi a (samozřejmě) ozdoben reliéfy. Poblíž lze navštívit džinistické chrámy z 9./10. století, poničené za muslimských nájezdů a později obnovené, a také zbytky pevnosti.

Praktické informace

Sanchi a Vidisha leží kousek od sebe na železniční trati asi 50 km od nechvalně známého města Bhopal. Rychlíky obvykle staví jen ve Vidishe, lze využít i četné autobusy. Ubytování je jednodušší v Sanchi, ve Vidishe nejsou na zahraniční cestovatele zrovna zvyklí. Památky v Sanchi leží přímo v obci, k Udaigiri se z Vidishe snadno dostanete motorikšou. Deogarh většina turistických průvodců neuvádí (na rozdíl od architektonických monografií), leží u obce Lalitpur na železniční trati Bhopal-Jhansi, v podivném výběžku státu Uttarpradéš vklíněném do Madhjapradéše. Z Lalitpuru je už snadné se dopravit taxíkem.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci sdílením tohoto článku, nic vás to nestojí. Děkujeme!