První kroky jsou v životě opravdu těžké. Od prvního nadechnutí, prvního breku, prvního kontaktu s lidmi a prvních nemocí přes všechny ty zkoušky života se přeneseme až do dospělosti. V tom pro společnost ideálním případě máme úspěšně dokončenou školu, pro nás osobně je důležité, že jsme zdraví, a vlastně si uvědomujeme, že to všechno, co jsme doposud zvládli, bylo snazší, než to zpočátku vypadalo.
Přesto se však neponaučíme a každý další „první krok“ je pro nás pomalu noční můrou. Najednou pak čteme dokonalý cestopis někoho, kdo se prostě sbalil a vyrazil na cesty. Při čtení se doslova vciťujeme do situací, kterými si autor procházel, a necháváme na sebe přenést to, co sám autor do textu vložil. Je nám to moc příjemné a když ten cestopis dočteme, cítíme se skvěle. A pak to přijde. Pokračování textu Krok do neznáma vs. cestování