Archiv rubriky: Dobročinné akce

Za mnichy do údolí Spiti

Do údolí Spiti jsme se vydali v rámci naší dobročinné cesty Walk for Help. Již v minulých článcích jste se mohli dozvědět o dalších trecích, které jsme v Himálaji absolvovali. Pokračování textu Za mnichy do údolí Spiti

Trek od posvátného jezera Tso Moriri do údolí Spiti

V rámci naší dobročinné cesty Walk for Help jsme se vydali na trek od posvátného jezera Tso moriri do vesnice Kibber, nacházející se v údolí Spiti v regionu Himachal pradesh. V minulém článku Trek údolím řeky Markha jste se mohli dozvědět více o Ladakhu a trekování v okolí. Pokračování textu Trek od posvátného jezera Tso Moriri do údolí Spiti

Trek údolím řeky Markha – Ladakh, Indie

Bývalé Ladacké království je už v podstatě poslední místo na zemi, kde je ještě zachována původní tibetská kultura a je svobodně předávána dalším generacím. Ačkoliv je Ladakh součástí Indie, je to zcela odlišná Indie než ta, kterou uvidíte všude jinde směrem na jih. Okamžitě tu na vás dýchne buddhistická atmosféra a denně vás budou zdravit usměvaví lidé svým typickým pozdravem: „Julley!“ Pokračování textu Trek údolím řeky Markha – Ladakh, Indie

Pěšky po hranicích Československa pro dobrou věc – 2. měsíc na cestě

Tentokrát píši z nejvýchodnější obce ČR – Bukovce. Již mám za sebou celé Česko a v nohách přes 2 100 km. Přes trojmezí opouštím svoji rodnou zem a teď bude na delší dobu mým domovem Slovensko.

Pokračování textu Pěšky po hranicích Československa pro dobrou věc – 2. měsíc na cestě

Pěšky po hranicích Československa pro dobrou věc – 1. měsíc

Dne 11. 5. 2017 to bylo přesně měsíc, co jsem vyrazil na další dobročinnou cestu. Tentokrát po hranicích bývalého Československa (4 000 km). Momentálně píši z Krušných hor po první tisícovce kilometrů v nohách. Ještě mě jich čeká zhruba 3 tisíce. Pokračování textu Pěšky po hranicích Československa pro dobrou věc – 1. měsíc

Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km za pomocí

Start

Přátelé, již zítra 11. 4. 2017 vycházím na svůj další dobročinný pěší pochod, tentokrát po hranicích Československa (4 000 km). Po posledním dobročinném projektu v indickém Himálaji (Walk for Help) se opět vracím na rodnou hroudu a přidám si k tomu i naše „bratry“ ze Slovenska. Celý projekt, který tentokrát bude věnovaný holčičce s mozkovou obrnou, jsem již nedávno představil v tomto článku. Aktuální příspěvky z cesty již budete moci sledovat na facebookových stránkách Cesta za sny. Zde se dozvíte veškeré informace o možnostech pomoci Emičce. Pokračování textu Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km za pomocí

Ukliďme Břeclav!

V sobotu 25. 3. 2017 proběhne pátý ročník akce na úklid přírody pořádaný ve spolupráci Duhovky SVČ Břeclav a Lesů ČR. Od roku 2013 se každé jaro uklízí areál v okolí vstupu do lesa Kančí obora. Z okolí pivovaru, zimního stadionu, Včelínku, úpravny vody a dalších míst už se díky stovkám dobrovolníků vysbíraly tuny odpadu. Pokračování textu Ukliďme Břeclav!

Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km po hranicích Československa

Již to bude rok, co jsem zde uveřejnil článek o mé první dobročinné cestě s názvem Pěšky pro Matěje. Jejím cílem bylo přejít pěšky celou ČR od nejvýchodnějšího bodu k nejzápadnějšímu (800 km). Cestou jsem šířil smutný příběh devítiletého chlapce Matěje Kociána, který je bohužel již sedmým rokem v bdělém kómatu po původně banální operaci mandlí. Pokračování textu Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km po hranicích Československa

Walk for Help – Cestovat a pomáhat

„Boření mýtů a zažitých představ o tom, že cestování je nákladné, že pomoc je výsadou bohatých a nedostane se potřebným a že svět okolo nás je krutý a sobecký.“ Těmito slovy začíná popis webové stránky Walk for Help, stránky, jejíž název přesně vystihuje fenomén cestovatelů dnešní doby, kteří své dobrodružné výpravy nechtějí využít pouze k poznání a rekreaci, ale chtějí díky nim přitáhnout pozornost k tíživé situaci lidí, kteří pro většinu společnosti zůstávají neviditelní. Pokračování textu Walk for Help – Cestovat a pomáhat

Když se člověk podruhé narodí aneb Příběh těhotné Češky, která přežila dramatické zemětřesení v Ekvádoru

Pokládám pohárek od lahodného džusu z marakuji a říkám si: „To jsem přesně potřebovala…“ Když vtom cítím, že se pode mnou něco pohnulo. Že by to byl nějaký autobus? Právě sedím na autobusovém nádraží a je jich tu dost, tak asi projel nějak blízko, že to cítím tak intenzivně. V tu chvíli se však vlnění země pode mnou opakuje a ve vteřině mi dochází, že to není ani autobus, ani metro, ale zemětřesení. Pokračování textu Když se člověk podruhé narodí aneb Příběh těhotné Češky, která přežila dramatické zemětřesení v Ekvádoru