Padesátý ročník dálkového pochodu se nesl v opravdu úžasné atmosféře a téměř 22 000 účastníků svědčí o tom, že tradice pochodu samotného nestárne, ba naopak se stále těší přízni sportovců i rekreačních chodců z celé republiky i mimo ni!
Tým ŽivotNaCestách.cz se vydal prozkoumat jednu z tras tohoto pochodu, kterou si účastník může vybrat podle délky v závislosti na jeho fyzické kondici, nasát atmosféru a podívat se, jaké to v té Prčici vlastně je – i přesto, že nás do Prčic nikdo neposlal. Celý sobotní den jsme si opravdu užili se vším všudy a rádi bychom touto cestou poděkovali organizátorům a vzdali čest 50letému trvání pochodu.
Na trasu se účastník dostane pohodlně vlakem z Prahy. Podle toho, odkud se rozhodne vyrazit, a v závislosti na délce, kterou si vybral. Je možné absolvovat délky tratí 30 až 70 kilometrů.
Startovné na osobu činí 40 Kč, což je velmi sympatická cena, za kterou obdrží chodec mapu a v cíli malou plastovou botičku, která je symbolem pochodu.
Samotný start neprobíhá masově v jeden čas, ale v rozmezí několika hodin, což je pro účastníky výhodou z hlediska „nemačkání“ se na trati, jak to například bývá u jiných, více komerčních pochodů.
Na trase jsou postaveny kontrolní stanice s možností občerstvení, které účastníkům příjdou velmi vhod. Obzvláště pokud na vás celý den svítí slunce a je horko tak, jako to bylo v tomto ročníku – taková točená malinovka nebo vychlazené pivo dokáže velmi zvednout morálku.
Na těchto kontrolních zastávkách razí organizátoři razítka na bok mapy zúčastněného, aby se vědělo, že zde byl. Jen snad docela malinkatá výtka a zpětná vazba pro organizátory – fronty na záchod jsou jedny z nejhorších front, ve kterých může člověk čekat. Možná přítomnost „toi toiek“ by určitě všechny chodce potěšila.
Celá trasa se nese ve velmi pohodovém tempu. Převýšení zde je docela malé a nenáročné, takže se člověk může kochat opravdu nádhernými výhledy na překrásnou krajinu kolem místo toho, aby funěl vyčerpáním a koukal do země.
Velkým plusem je kyvadlová doprava, kterou se účastníci dostávají z cíle pochodu Praha-Prčice k vlaku. Stovky nebo spíše tisíce unavených lidí čekajících na autobus – představa je to hrozná. V tomhle směru se však organizátoři vytáhli a podchytili odjezd opravdu skvělým způsobem tak, že autobusů bylo k dispozici velké množství a jezdily téměř nepřetržitě.
Pár rad k bezpečnosti:
Sanitka v cíli houkala téměř nepřetržitě a jen při dvacetiminutovém čekání na autobus zkolabovali nejméně tři lidé. Nepodceňujte proto pitný režim!
Jako dobré řešení, jak se při takovém pochodu napít, i když není zrovna po ruce vodovod nebo zdroj pitné vody, se nám osvědčily filtry na vodu LifeStraw Go a LifeStraw Personal, díky kterým můžete pít beze strachu vodu třeba z řeky nebo rybníku.
Rady, co s sebou přibalit na dálkový pochod, a pár slov o prevenci je možné najít v článku Jak si sbalit batoh – díl 2. – dálkové pochody aneb Co s sebou, co na sebe a co do sebe!
Děkujeme za opravdu skvělý zážitek a už teď začínáme trénovat na příští rok, protože 70 km je už přece jenom výzva! Budeme mít radost, když se k nám napřesrok přidáte i vy, naši milí čtenáři. Moc rádi s vámi do těchto Prčic půjdeme.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!
„Každá cesta nezačíná prvním krokem, ale sněním o něm.“ PR manager, autor článků a autor knihy Nekončící cesta.