Honzu Homolu znáte určitě jako kytaristu a zpěváka kapely Wohnout, kterou zakládal mimo jiné spolu se svým bratrem Matějem. Kromě toho je Honza vystudovaný loutkař, věnuje se grafice, focení, sólové hudební tvorbě a je nadšený cestovatel. Barma, Venezuela, Vietnam, Srí Lanka, Kuba, Laos, Kambodža – to je příkladný výčet zemí, které navštívil… No a v jeho případě pak hlavně ta Indie… Rovněž můžeme zmínit jeho solidní cestovatelsko-sportovní výkony: Na kole dojel do Benátek či do Turecka…

Ve svém nabitém programu si našel čas i na naše anketní otázky. Nakonec nám odpověděl hned na 22 otázek. Jak sám prozradil, vynechal jen tu první, kde nabízíme cestovatelům možnost prozradit nejvzdálenější zemi, do níž se vydali. Honza podotkl, že na takovou zemi teprve čeká. :- ). Zde je tedy 22 cestovatelských NEJ Honzy Homoly:

1. Nejoblíbenější země (země, kam se rád vracíte, popřípadě rád byste se vrátil)

Jednoznačně Indie. Myslím, že jiná taková země není a má neustále čím překvapovat.

2. Nejoblíbenější město

Barmský město Mandalay. Ale možná už teď vypadá jinak, neb už je to mnoho let, co jsem tam byl.  A pak taky Český Krumlov, má odvěká láska.

3. Nejoblíbenější dopravní prostředek

Vlastní nohy a skateboard. Dříve to bylo i kolo s bagáží, ale oddělal jsem si šlachy na rukách při cestě z Prahy do Turecka.

4. Nejdrsnější zážitek z cest

Mačeta u nosu při přepadení zdrogovaným dětským gangem na přechodu z Venezuely do Kolumbie. A pak taky utíkání v přestřelce v Caracasu a jízda autem mezi hořícími barikádami. Tam jsem cejtil srdce až v krku:-)

5. Nejdéle trvající cesta či expedice, popř. ve které zemi jste pobýval nejdéle

Pravidelně jsem jezdil na dva měsíce v kuse, ale co mám rodinu, jezdím maximálně na tři týdny. Těch dvouměsíčních cest bylo hodně, ale často jsem toho míval plný zuby, neb se neustále přesouváte z místa na místo.

6. Nejoblíbenější předmět, který s sebou vozíte na cesty

Kytara, mám jí s sebou skoro vždycky. Tenhle nástroj totiž přitahuje ty nejkurióznější situace.

7. Nejoblíbenější způsob uchovávání vzpomínek z cest (foto/webová stránka/ psaný deník/ jen zažívat a uchovávat v paměti)

Jsou to zápisky, poznámky, adresy a rozpočty vepsaný přímo na stránky knižních průvodců. Zpětně si je někdy prohlížím a usmívám se.

8. Nejkurióznější ubytování, jaké vás na cestě potkalo (jaké jste využil)

V Andách jsem používal místo karimatky vysušený kravský lejna nebo takovou kytku, co připomínala králičí uši. Úžasným noclehem byly taky jeskyně na Roraimě, což je stolová hora na pomezí Venezuely, Guyany a Brazílie. A pak ty stovky nejrůznějších špinavých děr:-)

9. Nejoblíbenější způsob cestování – sám, ve dvou či ve skupině ?

Těžká otázka, neb každý způsob přináší něco jedinečného. Jako sólo cestovatel víc zapadnete a seznámíte se, ve dvou a více zase sdílíte zážitky nebo si pak dáte společně pivo. Nemám rád příliš mnoho lidí, neb každý odchod z hotelu, odjezd či cokoliv takového se nekonečně vleče.

10. Nejzajímavější zážitek s policií či jinou ozbrojenou složkou

Jednou jsem byl vprostřed noci zničehonic odveden k výslechu a prohlídce, jestli nemám drogy. Když na vaši rozespalou a nic nechápající bytost řve evidentně zkorumpovaný policajt, modlíte se, aby na vás něco neušili.

11. Nejzajímavější zážitek se zvířetem/zvířaty

Vždy jsem rád jezdil za přírodou a zvířaty. Největším zážitkem asi bylo spatřit tygra ve volný přírodě. Tohohle štěstí si neskutečně vážím. Dokonce byl tak blízko, že by mi jedním skokem skalpoval čupřinu:-) Nádherný jsou taky obří anakondy v oblasti Los Llanos. Jo, a letos to byla vlastně ještě velryba, kterou jsem si vždycky přál vidět.

12. Nejpůsobivější setkání s domorodým obyvatelstvem

Jako první běloch, co přenocoval v jednom hodně ztraceným klášteře, se mi dopřálo nádherného zážitku, kdy mě asi tak osmdesátiletý mnich za odříkávání manter celou noc hlídal; žádná elektrika, žádná civilizace, jen jeho hluboký hlas a vůně ohně. Bylo to v tajemný domorodý vesnici hluboko v divočině. Setkání s pralesními indiány v Jižní Americe bylo naopak horší než očekávání. Cítil jsem se tam trochu jako narušitel.

13. Nejoblíbenější cestovatelská kniha

Prsatý muž od pana Formánka.

14. Nejoblíbenější motto cestovatele

Zabal si na cestu jen to nejnutnější a pak dvě třetiny ještě vyházej. Z toho, co zbude na hromádce, dej jen půlku do batohu a zbytek nech doma.

15. Největší rada (tip) pro další cestovatele

Nikdy nespoléhejte na šeky a karty do bankomatů. Alespoň padesát dolarů v hotovosti mít vždy u sebe!

16. Jaké jídlo vám ve světě chutnalo nejvíce a na které se vždy nejvíc těšíte

Miluju indickou kuchyni. Mohl bych se po ní zbláznit. Ale domů se vždy těším na obyčejný tmavý chleba a hlavně normální pivo.

17. Nejexotičtější jídlo, které jste na cestách jedl

Brouky, housenky, mravence, žáby, štíry, hady a tak. V Číně jsem jedl i psa; měl jsem s tím trošku morální problém, když jsem zjistil, co vlastně jím. Jednou jsem snědl velkého pečeného chlupatého pavouka. Největší odpor jsem ale měl k vypití bejčího oka. Dal jsem to, ale už prosím nikdy víc! Jediná věc, do který jsem nešel, byl sušený netopýr, ale to jsem se spíš bál nemoci.

18. Nejoblíbenější nápoj a v jaké zemi

Lemon soda, kterou dostane ve většině jihovýchodní Asie.

19. Kde vám nejvíc chutnalo pivo, případně víno, pokud něco z toho pijete

Gruzie má luxusní víno! I když na někoho je moc kalný a hutný. Pivo pak ve Skotsku. Ale vzpomínám na obtížný shánění piva v Maroku, kde jeho cena byla tak vysoká, že prostě muselo chutnat, i kdyby to byla břečka.

20. Kde jsou podle vás nejkrásnější ženy

Když nepočítám Čechy a Moravu, tak Srbsko. Ach bože ty Srbky. Jenže já jsem většinou na cestách špinavý odpudivý umazanec s batohem, takže o bližším seznámení nemůže být řeč :-)

21. Nejoblíbenější místo v České republice

Český Krumlov. Jinak už od pubertálních let vedeme čundráckou partu, se kterou několikrát do roka vyrážíme pod širák či stan. Máme vybavení i na zimní pobyty v přírodě, takže nejsme limitovaní ročním obdobím. Mimo to každé pondělí chodím na sólo pochod kolem dvaceti kilometrů a mapuju tak okolí, ve kterým žiju, což je oblast od Říčan až po Kolín či Sázavu.

22. Na co se nejvíce těšíte při návratu zpět domů

Na svoji dceru, kterou ale taky občas beru na cesty.

————————————————————————————–

Honzovi Homolovi přejeme nejen hodně štěstí při cestování či třeba při pátrání po té zatím neznámé nejvzdálenější zemi, ale i hodně radosti při hraní s kapelou. Pokud se chcete o Honzovi dozvědět něco více, navštivte jeho osobní web http://www.honzahomola.cz anebo web kapely Wohnout. Honzovi děkujeme za zodpovězení anketních otázek i za poskytnutí fotografií k článku.

Pokud toužíte po podobném dobrodružství, jaké si prožil Honza, kupte si levnou letenku a vyražte do Venezuely vstříc novým dobrodružstvím. :-)

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!