Během svojí cestovatelské „kariéry“ jsem již navštívil mnoho a mnoho zemí téměř na všech kontinentech. Země, které jsem se až dosud zatím vyhýbal, byla Indie. Nějak jsem se na ni pořád necítil. Letos jsem ale již neodolal a rozhodně toho nelituju. Indie vás totiž ani na okamžik nepřestane překvapovat. Jedním z našich prvních cílů v jižní Indii bylo město Kochi (Kóčin, Cochin).
Prosím pozor. Zastávka je na znamení ;-)
Byli jsme právě v Coimbatore a odtud jsme se chtěli přesunout právě do Kochi. Pro přesun jsme vybrali dálkový autobus; času moc nebylo a byla to nejrychlejší varianta. Jenže ouha, nedařilo se nám v předvečer odjezdu přes internet vyřídit jízdenky na bus. Tak jsme si řekli, že pojedeme prostě na zastávku a jízdenky koupíme v buse. Měl zastavovat (snad) někde nedaleko výpadovky asi 10 km za Coimbatore. Zastávku jsme nenašli a nikdo nám rozumně neporadil. Stoupli jsme si tedy k cestě a že si na autobus mávneme.
Tady jsme byli pro místní menším zpestřením. Postupně se jich u nás pár vystřídalo a většinou to dopadlo nějak ve smyslu, že je špatné, že nemáme jízdenku, a taky že tudy ten bus nejede. Byli ochotní, ale většinou hledali pro nás složitější řešení než mávnout na bus a koupit si jízdenky u řidiče. Nakonec asi o 40 minut později opravdu bus kolem jel, mávali jsme o sto šest a pomohl i jeden mladý Ind. Hurá, jedeme… Ku cti Indům je třeba říct, že i když mají překvapivě hodně věcí přehnaně formálních (rezervace jízdenek, všelijaké formuláře, potvrzení, ověření, doložení pasu u všemožných činností), tak nakonec jsme se dostali všude tam, kam jsme potřebovali.
Kochi leží v jihoindickém státě Kerala. Je to přístavní město s cca 600 tisíci obyvateli. Zajímavé je, že Kerala byla prvním státem na světě, kde se demokratickým způsobem dostala k moci komunistická strana.
Trajekt za korunu? Nic nemožného.
S Kochi je v podstatě spojené město Ernakulam. Vlastně ani nepoznáte, že to snad jsou dvě samostatná města. Protože je v Ernakulam vlakové nádraží a končil tady i náš bus, vybrali jsme si ubytování tady. Do Kochi jsme se pak jeli podívat trajektem; ten zajíždí do přístaviště Fort Kochi, zřejmě nejznámější části města. Jeden lístek stál 4 rupie, což je asi jedna koruna… neskutečná cena.
Na většině fotek z Kochi najdete rybářské sítě na velkých dřevěných konstrukcích. Záběry osamělých sítí při západu slunce – tak to je typický obrázek tohoto místa. My jsme takové štěstí neměli – hodně lidí a fůra odpadků…
Pokud se na ta místa nedostanete, je možné se na Youtube podívat na videa s vysvětlením, čím že je vlastně tato rybářská technika zajímavá.
Bazaar Road aneb Kde se smlouváním daleko nedojdete
Ve městě najdete stovky let staré domy, nejstarší „evropský“ kostel v Indii, mešity, synagogu či královský palác. Takže stačí se jen procházet po ulicích, byť často ne zrovna upravených…
Zajímavá je taky Bazaar Road plná obchůdků či malých dílen. A ještě jedno doporučení: Pokud si rádi vozíte z cest masky, je Kochi ideálním místem k nákupu. Jen tady nějak nefungovalo smlouvání, tak typické pro Indii.
Odpoledne a v podvečer pak nejvíce lidí potkáte na pobřeží.
Kochi je pak rovněž vhodnou základnou pro přesun na kanály Backwaters. Tam ale vyrazíme zase někdy příště. Tímto vozítkem to ale určitě nebude:
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z šesti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: „Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“