Před nedávnem jsem napsal článek o svém dobročinném cestovatelském projektu Pěšky pro Matěje, kterým se snažím vybrat finanční pomoc pro malého Matěje Kociána, který je po banální operaci mandlí již šestým rokem v bdělém kómatu.
Dnes (1. máje) jsem již 11. dnem na cestě a ušel jsem již 350 km od nejvýchodnějšího bodu ČR. Momentálně se nacházím v kraji Vysočina, dokonce jsem došel i do svého bydliště, kde doháním veškeré resty, a hned další den opět vyrážím dál směrem na západ, k nejzápadnějšímu bodu ČR.
Od doby, co jsem vyrazil na cestu, se toho mnoho událo. Především začal být celý projekt velmi sledovaný a lidé začali přispívat na Matěje. Mé každodenní příspěvky z cesty se šíří všude možně internetem a vypadá to, že lidé rádi sledují moji cestu a velmi rádi přiloží pomocnou ruku.
Hned od začátku cesty mám obrovské štěstí na lidi, se kterými se potkávám a u kterých přespávám. Většina z nich jsou velmi zajímaví lidé, kteří smýšlejí podobně jako já, většinou jsou také cestovatelé a mnozí z nich i poutníci. V podstatě každý den poznám pokaždé někoho nového a to mě na tom všem velmi baví. Samozřejmě se také každému, koho potkám, snažím vysvětlit svůj projekt a také ho seznámit s Matějovým příběhem a s možností finanční podpory.
Také si velmi užívám putování po naší zemi a čím dál více zjišťuji rozdíly mezi různými oblastmi. Přímo před očima se přede mnou mění krajina, ale i lidé a jejich nářečí. Je to opravdu skvělé takto po svých poznávat svoji zemi.
Sem tam se samozřejmě potýkám s občasnou krizí, kdy se mi jde opravdu těžko. Můj denní průměr přesahuje 30 km, a tak tělo dostává poměrně hodně zabrat, a hlavně mám jen noc na částečnou regeneraci a hned ráno zase vyrážím nanovo. Možná někde během cesty si dám alespoň jeden den odpočinku, ale zatím to kupodivu snáším celkem dobře a tělo si více zvyká na zátěž.
Spousta lidí, se kterými se potkávám, se různě snaží vymyslet způsoby, jak by ještě mohli projekt a příběh Matěje více rozšířit, takže mě tento zájem opravdu velmi těší a doufám, že bude na konci úspěšný.
Ještě mám před sebou cca 450 km a minimálně 2 týdny cesty, tak uvidím, kdy na západ dorazím. Samozřejmě bych chtěl během cesty napsat alespoň ještě jeden článek, abyste byli informováni o průběhu cesty. Ale nejlepší způsob je sledovat přímo mé facebookové nebo webové stránky, kde se denně snažím přidávat aktuální příspěvky.
Před pár dny mě také oslovil přes mé stránky Pavel Kupčík, že by rád podpořil můj projekt a že by běžel část mé cesty, ale on vyběhne z Prahy a bude mít namířeno do Vsetína a potkáme se někde během cesty. Pavel má na batohu přidělanou cedulku s webem promateje.cz a všude šíří tuto myšlenku. S Pavlem jsem se shodou okolností potkal právě dnes v mém bydlišti, a tak u mě i přespí a zítra ráno oba opět vyrážíme na cestu. Já na západ a Pavel na východ.
Děkuji za veškerou podporu!
Václav Malinský
www.cestazasny.com
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a náš web sdílením tohoto článku, děkujeme!
Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.