Berlín je hlavní město Německa. Svého času měl být i hlavním městem světa. Po II. světové válce bylo město téměř zničeno, podařilo se však zachránit některé historické památky. Ironií osudu řadu z nich zničila modernizace města v lidově demokratické zóně. Po sjednocení došlo k masivní modernizaci celého města a k výstavbě mnoha objektů připomínajících i temné stránky historie.

Jak do Berlína

Díky vzdálenosti je nejjednodušší cesta autem po dálnici, počítejte však s omezeními pro vjezd do centra z ekologických důvodů. Ideální doprava je po železnici, kdy projedete soutěskami Labe do Německa a poté zamíříte přes Drážďany do berlínského mnohapatrového nákupního centra, které shodou okolností ve svých útrobách skrývá i hlavní berlínské nádraží. Jedno patro nádraží odbavuje vlaky ve směru východ – západ, druhé patro ve směru sever – jih. Doprava po městě je různorodá: U-Bahn, S-Bahn, autobusy… Pro návštěvy od dvou do pěti dnů doporučuji zakoupit Berlin WelcomeCard, která kromě zvýhodněné ceny jízdného (opravdu se vyplatí), obsahuje i na 200 slev na vstupy do turisticky atraktivních míst a restaurací.

Památník židovských obětí

Typický postoj Němců k problematice viny je velmi široký. Od popírání viny (to přece oni) až po zbytečné sebemrskačství. Osobně si myslím, že Němci dobře ví, co se historicky stalo, a nezapomínají na to, nicméně je potřeba si historické události připomenout. A to nejen Němcům…

Nedaleko říšského sněmu se nachází Památník židovských obětí (Holokaust Mahnmal), který má připomenout památku 6 milionů Židů vyvražděných nacisty. Památník je tvořen z 2 711 betonových kvádrů rozmístěných ve zvlněném terénu. Původně měly obsahovat vyrytá jména obětí, včetně prázdných míst pro ty, které se nepodařilo identifikovat. Tento projekt má především vynahradit skutečnost, že mnozí z nich nebyli nikdy nalezeni a pohřbeni.

Každý návštěvník si však má udělat představu o významu tohoto monumentu sám a mohu potvrdit, že jako celek je velmi působivý. Památník, tvářící se chvílemi jako labyrint, poskytuje chvílemi pocit naprostého odcizení a osamělosti, přerušovaný veselými vykřiky dětí, hrajících si na schovávanou. Pro mě šlo o dokonalou symboliku života a smrti.

Aby však nešlo jen o pouhý pocit z betonové džungle, který si návštěvník odnese, nachází se pod památníkem muzeum, dokumentující zvěrstva a genocidu páchanou na Židech. Kromě mnoha tabulí s fakty o vyhlazování, osudy různých rodin a národů v něm najdete například takzvanou „místnost jmen“. V temné místnosti jsou promítána na zdi jména a životní data Židů, kteří zahynuli za druhé světové války.

Jako u mnoha staveb tohoto typu je historie vzniku památníku doprovázena řadou kontroverzí a i mnozí Židé jej považují za nadbytečný… Muzeum ale pořádá i pravidelné workshopy a pokud se o židovskou problematiku zajímáte, najdete zde mnoho cenných informací.

Topografie teroru

Nedaleko od památníku se nachází další ze zajímavých projektů připomínajících nacistický teror – Topografie teroru (Topographie des Terrors). Obsahuje venkovní expozici a informační centrum na místě, kde sídlila centrála státní policie, jednotek SS a Hlavní říšský bezpečnostní úřad – tedy nejsilnější nástroje nacistického teroru.

Expozice nabízí dobové fotografie, promítání filmů poznamenaných nacistickou propagandou, ale především upozorňuje na uspořádání státního aparátu. Dokumentuje tak na nejhorším možném příkladu, jakým je potlačování jiných národů, pověstný německý smysl pro řád a organizaci, která ve své době vytvořila složitý aparát pro zřízení a provozování koncentračních táborů, zaměstnávající tisíce lidí.

Výstava je doplněna i interaktivní databází, v níž najdete jména všech obětí (nejen židovských) nacistického teroru, roztříděná nejen podle abecedy, ale i podle důvodu popravy.

Informace:

Odkaz na stránky berlínské MHD (BVG – Berliner Verkehrsbetriebe)

Odkaz na stránky Památníku židovských obětí

Odkaz na stránky Topografie teroru

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!