Ne, tentokrát to nebude o modravých horizontech, divokých řekách a večerní obloze. Tentokrát to bude článek o písečných čarodějnicích a sebevražedných pavoucích. Příspěvek nejen pro angličtináře o méně talentovaných překladatelích a srandovních nápisech, na které můžeme na cestách narazit nejen v Asii.
Pokračování textu Sebevražedné kuře a písečná čarodějnice – veselé nápisy a překlady na cestách
Přátelé, již zítra 11. 4. 2017 vycházím na svůj další dobročinný pěší pochod, tentokrát po hranicích Československa (4 000 km). Po posledním dobročinném projektu v indickém Himálaji (Walk for Help) se opět vracím na rodnou hroudu a přidám si k tomu i naše „bratry“ ze Slovenska. Celý projekt, který tentokrát bude věnovaný holčičce s mozkovou obrnou, jsem již nedávno představil v tomto článku. Aktuální příspěvky z cesty již budete moci sledovat na facebookových stránkách Cesta za sny. Zde se dozvíte veškeré informace o možnostech pomoci Emičce. Pokračování textu Pěšky pro Emičku aneb 4 000 km za pomocí
Stejně jako se dá cestovat lowcostově, dají se najít i alternativní způsoby studia v zahraničí, aniž byste potřebovali být studenti vysoké školy se stipendiem nebo měli na kontu statisíce. Pokračování textu Jak studovat v zahraničí na vlastní pěst a bez peněz
Rtuť teploměru naráz během tří dnů vyšplhala z mínus patnácti na plus pětatřicet. Stezka mě vedla ujgurskou provincií Sin-ťiang přes tři tisíce kilometrů dlouhou poušť. Dny měly neurčité obrysy vizí starce s počínajícím šedým zákalem a byly povětšinou horké, prašné a zmučené větrem. V poušti rudé jak Áresovy slzy jsem měřil vzdálenosti na dny a další cíle na měsíce. Špinavá voda páchla. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Konec Hedvábné stezky (díl 4.)
První dny dovolené na řeckém ostrově Kos jsme odpočívali jen u moře s krátkými procházkami po městě. Další dny jsme se rozhodli strávit cestováním po ostrově. Chtěla jsem procestovat ostrov na kole, protože Kos je protkaný cyklostezkami, ale vzhledem k teplotě vzduchu jsme nakonec zvolili skútr (děkuji ti, miláčku, za tohle rozhodnutí!). Pokračování textu Jak nejlépe procestovat řecký ostrov Kos? Na skútru!
Japonsko! Také sníte o této krásné zemi? Někomu se již sen o japonském putování splnil, ti ostatní se mohou s námi již potřetí do Japonska podívat alespoň díky našemu miniseriálu. Dnes se vydáme do měst Kagoshima, Istukushima, necháme se unést pohnutou historií Hiroshimy a přespíme v guesthousu v Kyotu a nevynecháme ani nejstarší japonské město Nara. Pokračování textu Kouřící sopka na obzoru, divoké laně a jeleni uprostřed města. I takové je Japonsko.
Znáte ten shon, který nastává před každou cestou do zahraničí? Starosti, zda jste si opravdu zabalili vše potřebné. Raději to ještě jednou zkontrolujete. Ano, máte všechno, teda asi. Ještě zkontrolovat doklady, pojištění, peníze. A pro jistotu ještě jednou. V pořádku, můžete vyrazit. Úleva ale většinou přichází, až když jste na místě a všechno šlo hladce. Máme pro vás jednoduché tipy, jak těmto starostem alespoň trochu ulehčit.
Už druhým rokem v hlavě nosím myšlenku na založení Klubu přátel Života na cestách, který bude nějakým způsobem sdružovat všechny naše autory, cestovatele i čtenáře.
Od ortodoxních low-budget batůžkářů, kteří obchází celý svět pěšky až po punkáče jezdící zásadně načerno na nákladních vlacích. Stopaře, co jezdí s prázdnou kapsou po Evropě nebo kolem světa. Cyklisty, kteří objeli zeměkouli, i ty, kteří ji ještě stále objíždí a nebojí se ani naložit kolo na nafukovací kajak a sjet Amazonku. Všechny milovníky cestování, dobrodruhy, turisty a klidně i klasické dovolenkáře, co občas někam rádi vyjedou nebo si o vůních dálek prostě jen tak rádi něco přečtou, aby přišli na jiné myšlenky a poznali kus světa, když třeba z nějakého důvodu nemohou cestovat.
Cestování je prostě vášeň, ať už milujete cestování s batohem a spaní v džungli, nebo jen s radostí hltáte každý dokument na Animal Planet nebo Discovery Travel. Pokračování textu Jak jsme pro vás nakonec nezaložili Klub přátel Života na cestách aneb Slavíme 4. výročí webu!
Kdo nejede do Indie za meditací a jógou, jede většinou na hory. Na severu této lidnaté asijské země se rozprostírá Himálaj a celé jeho předhůří, které nabízí ideální podmínky pro všechny milovníky přírody a pěších túr.
Pokud chcete hodně vysoko do hor, je ale nutné naplánovat si svou cestu na letní měsíce, protože velká řada cest a jednotlivých treků je v zimě nepřístupná.
Pokračování textu Treking v Indii – Chopta Tungnath, Uttrakhand
Úvodem tohoto příspěvku podotýkám, že se ani trochu necítím býti toliko zkušenou cestovatelkou, abych mohla poučovat o tom, co na cestách rozhodně nedělat a co je naprosto nejlepší. Akorát za tu dobu, co s Jelenem tvoříme šílený pár (jeden kamarád náš tehdy začínající vztah kdysi komentoval slovy: „Oni se k sobě perfektně hodí – Michal má samý blbý nápady a Dita je pro každou volovinu.“), jsem naprosto podlehla kouzlu volného cestování. Takzvaně na blind, s pidirozpočtem a prostě prozkoumávám svět volně jako pták, konkrétně sova. Sova s batůžkem. Pokračování textu Jak to dělám já aneb Cestujeme s nízkým rozpočtem
Úplně zadarmo mě u sebe nechal bydlet jistý Omer Yakar, začínající lékař, Kurd, původem z Istanbulu, který kvůli náročnému rozvrhu ve městě nikoho pořádně neznal a byl rád, že má spolubydlícího. Na oplátku jsem mu v bytě aspoň vařil a uklízel. Pokračování textu ‚I, Cycleast‘ aneb Filosofická cesta do nitra duše Matěje Balgy – Šíleně zvláštní vlak Transasya Ekspress (díl 3.)
Nad současnou běžnou severoindickou vesnicí ve státě Uttarpradéš se tyčí obří mešita a rozlehlý královský palác – zbytky mughalského hlavního města Fatehpur Sikri. Město bylo založeno Velkým Mughalem císařem Akbarem roku 1569, krátce po svém dokončení však bylo roku 1585 opuštěno pro nedostatek vody. Ani během dalších stovek let nebylo prakticky využíváno, proto zde dnes nacházíme vzácně intaktní soubor staveb. Pokračování textu Fatehpur Sikri – (ne)splněné sny císaře Akbara
