Španělsko je pro mě zemí nekončícího poznávání. Díky různorodosti jeho přírodních krás i kultury vás dokáže bavit i při opakovaných návštěvách a pořád jste ještě neviděli vše. Dostala jsem skvělou příležitost si to vyzkoušet během pětiměsíčního dobrovolnického pobytu v Arenas de San Pedro, sedmitisícovém městečku na pokraji úrodného údolí Valle del Tietár, na jihu provincie Ávila.
Přímo nad Arenas se tyčí Sierra de Gredos, jedno z menších pohoří Iberského poloostrova. To ale rozhodně neznamená, že nemá co nabídnout. Během léta je oblíbeným cílem pro trekaře a horolezce, skvělé výlety se dají podniknout na horském kole. Láká i zimními výstupy, ledolezením nebo skialpovými túrami. Na své si přijdou i milovníci lehčích treků a procházek, gastronomických zážitků nebo přírodního koupání v tzv. charcos, zkrátka pro každého se tu něco najde. V údolí jižně pod Gredos navíc v každém období roku narazíte na známky bohatství místní půdy – třešně, ostružiny, fíky, oregano, hřiby, kaki, jedlé kaštany, olivy a další. Na sobotním trhu na náměstí u radnice (španělsky ayuntamiento) najdete tyto dobroty i ekologické výrobky z nich.
Treky v Sierra de Gredos
Pohoří Sierra de Gredos je přístupné ze severu i z jihu z míst, kam se pohodlně dostanete autem a můžete vyrazit na trek. Bohužel i jako zastánce ekologičtějších variant cestování tu musím auto doporučit, protože s krizí zmizely ve Španělsku i spoje hromadné dopravy. Nicméně díky oblíbenosti hor se do obou míst máte šanci dostat i stopem.
Ze severu se nejčastěji vyráží na trek z místa zvaného Plataforma de Gredos – parkoviště s kioskem, kde končí silnice. Odtud je možné podniknout pěší výlet k jezeru Laguna de Gredos, místní ho nazývají také Laguna Grande, tj. velké jezero. Cestou kromě dalších turistů potkáte i typické horské kozy (jeden z místních endemitů, Capra pyrenaica victoriae), které se občas nezdráhají přiblížit pro kousek svačiny.
K laguně dorazíte po sedmi kilometrech. Pokud chcete pokračovat, pouze necelé tři kilometry vás dělí od úpatí nejvyšších vrcholů, La Galana (2 564 m) a El Almanzor (2 592 m). Počítejte s tím, že od laguny již namísto turistického značení narazíte jen na „mužiky“. Pokud se nerozhodnete vrcholy dobývat, jde o lehčí túru.
Pokud máte jen jeden den a chcete si dát do těla, vyražte do pohoří z jihu z parkoviště La Plataforma de Nogal del Barranco na vrchol La Mira (2 343 m). Je to pouhých 6 kilometrů, ovšem s převýšením přes 1 200 m a místy obtížnějším terénem. Výhledy tu rozhodně stojí za to.
Parkoviště bývá plné a tak se vyplatí vyrazit brzy. Cestou budete mít možnost nabrat vodu u pramene a odpočinout u chaty Refugio Victory (odtud se mnoho výletníků vrací zpět do údolí, zároveň je až k chatě terén upraven a lehčí než výše). Mnohem zajímavější než horská chata je však pás skalních žulových věží, který se tyčí přímo nad ní a je oblíbeným cílem horolezců. Místo je známé jako Los Galayos a jeho dominantou je El Torreón, skalní věž, kam každý horolezec nacházející se poblíž rozhodně musí. Když budete mít štěstí, zahlédnete při pohledu vzhůru kromě horolezců také supy kroužící nad skalami.
Pokračujte dále po pěšince v suťoviscích. Až překročíte horizont, ocitnete se na další „plataformě“, rozlehlé plošině s ruinami horské chaty (Refugio del Rey). Na horizontu vás čekají krásné výhledy dolů na Galayos a na pohoří táhnoucí se až k Madridu na východě. Po mírném výstupu vás již čeká vrchol La Mira s malou vyhlídkou. Odtud si vychutnejte západní výhledy na Gredos, včetně již známých vrcholů El Almanzor a La Galana.
A do třetice všeho dobrého: Pokud hledáte výhledy bez velké námahy, vystoupejte s autem serpentinami do sedla Puerto del Pico a jen se kochejte, ať už z vyhlídky nebo příjemného baru s krbem.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!
!…vystoupejte sautem erpentinami do sedla…“ ? :)
Děkujeme za upozornění na překlep. ;)