Není tak známý jako národní parky v Keni či Tanzánii a není tady ani tak pestrá nabídka zvířat, ale pokud vyrazíte na „expedici“ po Senegalu, musíte se do národního parku Niokolo Koba zajet podívat. Důvodů je více, například menší počet turistů. My jsme tu byli v lednu roku 2015 a byli jsme tu v podstatě sami.
Niokolo Koba je přírodní rezervace zapsaná v seznamu Světového dědictví UNESCO a najdete ji na jihovýchodě Senegalu.
Složitější zařizování safari Niokolo Koba
Jsme v Africe a, jak už bylo uvedeno výše, není tento národní park tak známý, a proto taky není úplně jednoduché naplánovat si tady trip. Navíc je úředním jazykem v Senegalu francouzština a lidé, kteří mají něco do činění s parkem, anglicky většinou neumí. Je tedy potřeba obrnit se trochu trpělivostí. Mysleli jsme si, že si nějakou výpravu po parku domluvíme v kanceláři Niokolo Koba NP Office v městě Tambacounda, tady jsme ale měli pocit, že sem vůbec žádní turisté nezavítají, jak je rok dlouhý; od úředníků v kanceláři jsme moc informací nezískali. Přesunuli jsme se tedy k vesnici Dar Salam, rovnou ke vstupní bráně parku.
Asi po hodině složitého domlouvání jsme se dobrali výsledku a měli jsme plus mínus domluvené dva dny v parku. Už byl podvečer, tak jsme rovnou zůstali na místě, protože se tu dá přespat v jednoduchých chatkách (jako koupelna funguje kyblík s vodou a na záchod se chodí ven, na suchý turecký).
Funguje tady i něco jako velmi prostá restaurace. Pokud jste ale utahaní po celém dni, tak jednoduché jídlo v podobě kuřecího masa s rýží a cibulí a místní pivo Gazela vám dodá dostatek energie.
Do parku musíte s průvodcem. My jsme měli k dispozici postaršího dědu, který neuměl anglicky, takže spíše jsme si nechali jen ukazovat zvířata a zajímavá místa, než abychom si nějak popovídali. Ale zábavy bylo i tak dost. K tomu jsme ještě potřebovali auto s řidičem, protože potřebujete 4×4 vozidlo.
Nejlepším obdobím pro pozorování zvířat je prý březen a duben. Je ale potřeba počítat s tím, že teploty v tyto měsíce často přesahují čtyřicítku.
Zvířecí obyvatelé parku Niokolo Koba
Park je poměrně velký. Za ty dva dny, co jsme tu strávili, jsme z něj viděli jen malou část. Teď to hlavní – co tu můžete spatřit: hrochy, paviány, šimpanze, krokodýly, divoká prasata či různé druhy antilop.
V parku žijí i lvi a sloni, ale na ty je těžší narazit. My jsme je neviděli. Třeba budete mít více štěstí.
Z českého pohledu je zajímavým druhem antilopa Derbyho. Na záchraně tohoto sudokopytníka se totiž podílejí už dvacet let i čeští vědci.
V rámci vyjížďky na safari je od cca 11. do 15. hodiny pauza; panují největší vedra, takže i zvířata mají v rámci možností relax. Na tuto dobu jsme měli na výletě naplánovaný oběd. Obvyklým jídlem je kuře s rýží nebo se špagetami a k tomu omáčka s cibulí.
Ubytování
V parku jsou tři hlavní možnosti ubytování – Hotel Simenti a kempy Campement du Lion a Wassadou. Hotel je postarší budova s jednoduchým ubytováním. Nás více zaujal Campement du Lion, kde se spí v chatkách. Navíc asi 50 metrů od řeky Gambia. V noci slyšíte zvuky divočiny a není problém jít se večer před setměním podívat k řece na hrochy.
Park má svoje strážce, kteří chodí ozbrojeni. Je to hlavně kvůli pytlákům. Dva z nich měli zázemí právě v našem kempu.
Když spíte v kempu, jste opravdu pár desítek metrů od řeky. Večer jsme se tedy šli podívat na hrochy. Hlavně nám to pořád nabízel jeden ze strážců, očekával zároveň asi hlavně drobný přivýdělek.
Druhý den jsme vyrazili na další část safari.
Ráno jsme opět mrkli k řece na hrochy a pak pozorovali několik stád antilop. Současně jsme si domluvili výlet lodí, což je bezpochyby zajímavé zpestření návštěvy parku.
Pak už následoval přesun k výstupní bráně z parku, něco menšího jsme pojedli, domluvili si transport do nejbližšího městečka a doplatili nedoplatek za safari. Ten nedoplatek byl 175 EUR, ale už si nevzpomenu, co přesně jsme dopláceli. :-) Přesto menší dovětek na závěr: Ubytování, strava, guide a další výdaje nejsou (na to, že je to Afrika) úplně levnou záležitostí; počítejte spíše s cenami jako u nás.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!
Mám rád poznávání cizích zemí na vlastní pěst, překonávání určitých výzev, baví mě nasávat tu atmosféru, když je člověk v cizině a zapojuje do toho všechny smysly. Cestování přináší i určitý nadhled a větší soběstačnost…. O večerech a víkendech pak pro vás píšu články z šesti desítek navštívených zemí, včetně těch prozatím nepostižených masovou turistikou, jako jsou Nikaragua, Laos, Kosovo, Senegal či Gambie. Stejně tak vám s radostí a nadšením představuji krásná místa v naší rodné vlasti.
Motta: „Zážitek nemusí být pěkný, ale silný, aby sis jej pamatoval.“– „Cestování je něco, co si nechcete nechat vzít.“ –„Všude se dá nějak domluvit.“