Do Myanmaru jsem přiletěl po dvou měsících strávených v Thajsku. Když jsem na svoji cestu po jihovýchodní Asii vyrážel, tak jsem měl Barmu jako jeden z hlavních cílů, které chci navštívit. Barma se poslední roky začala otevírat světu, a tak jsem to všechno chtěl vidět ještě dříve, než to tam turismus všechno zkazí a bude to druhé Thajsko.
Z Bangkoku jsem pomocí letecké společnosti Air Asia přeletěl do bývalého hlavního města Yangoon. Vízum jsem si vyřídil velmi snadno elektronicky, takže jsem na letišti pouze dostal vstupní razítko a mohl jsem směle pokračovat dál. Hned na letišti jsem se pokoušel vybrat nějakou hotovost v místní měně (kyaty) z bankomatů, ale zjistil jsem, že to tak jednoduché jako v Thajsku nebude.
Většina bankomatů tady totiž neakceptuje naše evropské banky. Nešlo to tady ani ostatním turistům, ale po chvíli se mi podařil najít bankomat banky KBZ, z které jediné mi šlo v Barmě vybrat pokaždé. Kurz oproti naší koruně je tu tak směšný, že když si chcete vybrat v přepočtu na naše třeba 3 000 Kč, tak dostanete 150 tisíc kyatů, takže máte takový balík peněz, že se vám to ani nevejde do peněženky :D.
Taxíkem jsem se z letiště dostal do centra města. S taxíkářem jsem zatím absolvoval rychlokurz barmštiny a zapsal si několik důležitých slov. Ubytoval jsem se v jednom hostelu asi 2 km od známé Shwedagon pagody. Cena za jednu noc byla 9 USD. Po ubytování jsem se tu setkal se známými z Česka, a tak jsme společně vyrazili na pivko Myanmar a večer jsme šli nafotit krásně osvícenou Shwedagon pagodu.
Druhý den, již sám, jsem vyrazil pořádně prozkoumat město a ulice. Na ulicích to tady opravdu žije, všude posedávají místní lidé, kteří něco prodávají. V jedné části města koupíte na ulici naprosto všechno, od nabíječky na telefon nebo ovoce po vrtačku nebo třeba generátor.
Ceny jídel na ulicích tu jsou opravdu až směšně nízké, dá se tu najíst třeba za 5 Kč. Obyvatelstvo je tu hodně namíchané, jsou tu Bangladéšani, Indové, Číňani, muslimové a celkově ta kultura mi tu přišla hodně ovlivněná Indií. Ve srovnání s Thajskem to tady byl konečně ten pravý Orient, všude neskutečný ruch, šílená doprava, velmi chudé čtvrti, žebrající děti, ale všechno natolik zajímavé, že opravdu stojí za to vidět to na vlastní oči.
Došel jsem k hlavnímu cíli a to bylo nejposvátnější barmské místo – Shwedagon pagoda. Do pagody se dá jít čtyřmi vchody ze všech světových stran a po schodech vystoupáte až k hlavní části, kde stojí tato monumentální pagoda, všude okolo stojí další chrámy a je tu obrovské množství místních, kteří se sem chodí modlit. Je tu opravdu neskutečná atmosféra, buddhismus je pro Barmánce velmi důležitý a Buddhu všichni velmi uctívají. Atmosféra na tomto místě se jen těžko popisuje, to musí člověk zažít.
Potkal jsem se tu také s místními studenty univerzity, kteří se na tomto místě potkávají s turisty a povídají si s nimi, aby si procvičili angličtinu a také se dozvěděli něco nového. Já se zase na oplátku dozvěděl něco o jejich kultuře.
Na další den jsem si již zajistil přepravu místním autobusem na sever do Baganu, o tom napíši zase v dalším článku. Pokud se ale chystáte do Barmy, tak určitě nevynechte Yangoon, je to úžasné a živé město, ve kterém načerpáte tu pravou asijskou atmosféru :-).
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!
Věčný optimista a trochu také blázen (v dobrém slova smyslu). Především se věnuji fotografování a v posledních letech se soustřeďuji na dálkové pochody spojené s dobročinnými úmysly. Zajímám se také o východní kulturu, o buddhismus, hinduismus a o to jak inspirovat lidi a udělat svět lepším.
O mých dobročinných projektech píšu blog Cesta za sny.