Cestou do San Francisca doporučují znalci s kytarou vplést do vlasů květinu, cestou do Monaka je lepší vzít si hypotéku a vybrat všechny úspory, protože v tomhle městě oslníte spíš obřím diamantem než hippiesáckou snítkou. Na druhou stranu nevíte-li, kam se zrovna vrtnout se svou milovanou jachtou, Monako má pro vás otevřenou náruč.
Celkem tu můžete natrefit na tři skupiny lidí. Tou zdaleka nejpočetnější jsou daňoví emigranti, pánové a dámy, na jejichž kontech je víc číslic než v mém telefonním čísle. Hlavně Francouzi, na které se ale většina daňových výhod nevztahuje, a Italové, ale i několik desítek Čechů. Pak jsou tu hrdí Monačané, asi třetina stálých obyvatel, kteří dostávají poměrně štědré sociální dávky, aby si mohli dovolit ve své vlasti přežívat. (Jen tak mezi řečí se mi jeden místní Čech svěřil, že nejlevnější byty vyjdou tak na čtyři miliony eur a za parkovací místo, kterých je v miniaturním městském státě nedostatek, musíte připlatit. Na kolik asi v takovém bytě vyjde nájem, si zkuste odhadnout sami.) No, a pak jsou tu turisti – my všichni, kdož se s překvapenými výrazy ztrácíme v městské hromadné dopravě, zosobněné tu vesměs systémem výtahů, a počítáme, jestli si k tomu kafi za stovku můžeme dát ještě croissant za sedm eur.
Co nevynechat v Monaku
Nejstarší kasino v Evropě Monte Carlo Casino se může pochlubit krásnými zahradami a volným vstupem ve všední den odpoledne. Nicméně minimální vklady do většiny her příliš nepotěší, asi nejpřívětivější jsou z filmů známé pákové automaty, kde můžete prohrávat už od deseti eur.
Taky přístav stojí za to, překvapí vás, kolik pater může mít jachta. A kotvívají tu i velké turistické lodě, nomádi moří, které putují křížem krážem Středozemím a některé si troufnou i za oceán. Kolují fámy, že na poslední chvíli můžete natrefit na supervýhodné palubní lístky, ale věřte rumem zmoženým mořským vlkům…
Milovníci historie určitě zabloudí do staré čtvrti, kde se střetnou s knížecím palácem, katedrálou a známým oceánografickým muzeem s obrovským akváriem a bohatými sbírkami.
Láká-li vás koupání v azurovém moři, Monako není to pravé ořechové, několik málo pláží tu sice je, ale bývají přelidněné a neútulné, je lepší zajet si kousek za město a najít nějaký napůl skrytý plácek.
Pokud byste zatoužili navštívit Velkou cenu Monaka, mějte na zřeteli, že obchodníci i hoteliéři v příslušné době přimalovávají alespoň jednu nulu na cenovky a navzdory tomu je ve městě hlava na hlavě. Místní před závodem raději prchají na prázdniny a zážitek nedoporučují.
Pro milovníky megalomanských staveb skrývá Monako celou řadu perliček. Ač se to nezdá, oplývá mrakodrapy a rozlézá se i do hloubky, patnáctipodlažní podzemní garáže nejsou výjimkou. Už zmíněný systém výtahů a podzemních chodeb také zahřeje srdce nejednoho technického nadšence.
A mimochodem Monako je jediné město, kde jsem našel na ulici pohotovostní respirátory k volnému použití.
[wpgmappity id=“74″]
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!
Monako je nádherné město a stát zároveň. Doporučuji shlédnou dokument – „Monaco – Le circuit des princes“ vysílaný i u nás.