Nevíte, co se započatým večerem v Havaně? Zkuste Buena Vista Social Club. Možná jste o něm už slyšeli. Byl to havanský hudební a taneční společenský klub. Kubánští hudebníci se zde setkávali zejména ve čtyřicátých letech 20. století.
V padesátých letech ale proběhla kubánská revoluce, při níž byl klub zrušen a upadl v zapomnění. V roce 1996 jeho odkaz znovuobjevil americký kytarista a producent Ry Cooder, britský producent Nick Gold a havanský hudebník Juan de Marcos González, když rozjeli projekt nahrávek pozapomenutých kubánských hudebníků. Někteří z nich v tomto klubu účinkovali již v dobách jeho největší slávy. Nejvýraznějším dílem tohoto projektu bylo hudební album Buena Vista Social Club, které sklidilo obrovský úspěch.
Název Buena Vista Social Club tehdy stál nad volnou formací kubánských hudebníků i sólovými projekty jednotlivých členů – Compay Segundo, Rubén González, Ibrahim Ferrer, Omara Portuondo…
Vyrážíme v osm hodin. Je to veliký koncert s názvem „Kubánský večer tradiční 50“. Proběhne prezentace Buena Vista společenského klubu.
Vystoupí hvězdy jako trumpetista Janko Pizaco, seskupení Afro Cuban All Stars. Čeká nás show Juany Bacallao s umělci Sergio Farias, Orestes Macias a dalšími. Beru Raulovo tlumočení trochu s rezervou, ale zřejmě se máme na co těšit.
Tuším, že když hostovali v Praze někdy po roce 2010, přijeli v jedenáctičlenné sestavě. Největším tahákem byli kytarista Eliades Ochoa a zpěvačka Omara Portuondo. Tenkrát se uskutečnil koncert Orquestra Buena Vista Social Club v čele s kytaristou, pianistou a varhaníkem Manuelem Galbánim. Dnes se na nás bude Manuel dívat z muzikantského nebe.
Vedou nás do patra. Místnost je to veliká, zezadu moc vidět nebude. Máme štěstí, sedíme blízko pódia. Rozsvěcují se reflektory a přímo proti nám přichází mladý hoch, usedá za varhany, hraje a zpívá. Chvíli ho pozoruju, kymácí se do rytmu, prožívá to.
Obsluha přináší první mojito. Postupně servírují večeři. Je sice devět večer, ale ládujeme se. S hudbou to jde samo. Dojídáme, hoch končí, uklání se a odchází. Vyprovázíme ho potleskem. Zaslouží si to. Snažil se.
Předstupuje konferenciér. Má hnědý oblek, přehlédnout nelze jeho kanárkově žlutou košili a klobouk. Pronáší, mně nesrozumitelnou, úvodní řeč. Zřejmě vítá přítomné a přeje bohaté hudební zážitky. Všichni tleskají, i my se přidáváme.
Koncert začíná. Je představen první zpěvák. Tady přichází. Frajer! Sluší mu to!
Nadarmo se neříká, že „Buena Vista“ je legendou tradiční kubánské muziky. Legendami jsou i účinkující. Jsem zvědavá na jejich zpěv. Hned první zpěvák mě překvapí. Příjemně. Tancuje, poskakuje, cení bílé zuby a zpívá. Moc dobře zpívá.
Nastupuje dáma černá jako uhel. Jen oči jí „svítí“. Také není zrovna nejmladší, ale ten hlas! Zpěv, ten jí teda jde.
Prochází uličkou mezi stoly. Výprava, zřejmě Kanaďané, také v letech, jí nadšeně tleská. Zve publikum na taneční parket dopředu. Někteří ji následují a účastní se tanečního reje. Očividně ji těší, jak je dokázala „rozparádit“.
Snímky při zdejším osvětlení nejsou kvalitní, ale některé nemohu jen tak obejít. Vysílám Raula zjistit věk přítomných hvězd. Držte se! Dáma v červeném má 95 let!
Kubánské „babičky“ jsou nesmírně vitální a roztleskají celý sál. Je na nich vidět, že chtějí všem dokázat, že to stále ještě umí. Podle mě to opravdu umí. Je to veliká show s úžasnou atmosférou.
Přicházejí všichni účinkující. Prostorem zní nejslavnější kubánská píseň všech dob, Quantanamera. Refrén má jen dvě slova, tak si ho zpívám s nimi. Sál bouří. Kanaďané jsou v tranzu. Následuje nekonečný potlesk. Opouštíme restauraci. Vůbec se mi nechce. Je půlnoc. Byl to tříhodinový skvělý program.
V autobuse sedím tiše jako myška. Vychutnávám si tóny písní, které mi stále zní v uších. Už ležím v posteli a stále je slyším. Nebyla to zrovna levná záležitost, ale zážitek je to pro mě silný.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nám to udělá radost. Děkujeme!
