Městská turistika v Kyrgyzstánu

Znalý čtenář si už asi říká, co je to za nesmysl, Kyrgyzstán přece není zrovna destinace pro poflakování po kavárnách nebo tahy v nočních klubech, ani zde nejsou světoznámé historické stavby či muzea. Má pravdu, cestovatelé místní města obvykle využívají jen jako přestupní místa při cestě do hor, ale i v nich se nacházejí některé zajímavosti, o kterých stojí za to se zmínit.

Biškek

Hlavní město Kyrgyzstánu leží na samém severu země ve výšce kolem 800 m, žije zde přes 930 tis. obyvatel, tedy značné procento z celostátní populace čítající 5,8 mil. lidí. Město bylo založeno po polovině 19. století po ovládnutí území carským Ruskem, v sovětských dobách se jmenovalo Frunze. Jde tedy o plánovitě založené město s pravoúhlou sítí ulic, v centru s širokými bulváry, honosnou sovětskou architekturou a množstvím vzrostlých stromů, které výrazně zpříjemňují přežití zdejších letních veder. Samozřejmě se zde nacházejí vládní budovy, Národní muzeum apod., jak se na hlavní město sluší. Přímo nad městem se tyčí pohoří Kyrgyzský hřeben s NP Ala-Arča.

Pro turisty nejpřitažlivější je rozlehlý trh zvaný Ošský bazar. Vedle nepříliš lákavých místních mléčných specialit (sušený tvaroh kurut, kumys) naopak zaujme sekce se sušeným ovocem a ořechy, především neuvěřitelné množství druhů sušených meruněk a hrozinek. Dost nás překvapila široká nabídka ořechů ve skořápkách, včetně mnoha dovážených tropických, snad nejlahodnější byl pekan – šokoladnyj orech. Prodejci sice uvádějí u zboží ceny, ty se ale dají významně snížit smlouváním.

Karakol

Karakol vznikl ve stejném období jako Biškek, po většinu své dosavadní existence se nazýval Převalsk po známém ruském geografovi, který zde skonal na tyfus. Město leží na úpatí populárního pohoří Těrský Alatau ve výšce okolo 1 750 m. Městským rozhrkaným autobuskem je možno dojet na pláž u blízkého jezera Issyk-Kul. Toto velkojezero (přibližně velikosti Kraje Vysočina) leží v 1 607 m n.m. a je hluboké až 668 m. Je mírně slané, nikdy nezamrzá a v regionu slouží jako moře – na severním břehu se rozkládají mohutné rekreační komplexy.

Kromě nemnoha honosných staveb sovětské éry (snad nejvýstavnější je budova autobusového nádraží navrhovaného pro mnohonásobně větší provoz než dnes) tady najdeme četné tradiční ruské domky s vyřezávanými modrobílými okenicemi a okenními rámy. Taktéž dřevěné jsou dvě zdejší nejzajímavější památky (obě z přelomu 19. a 20. stol.) – pravoslavný kostel a mešita vypadající spíš jako buddhistická pagoda (postavená Dungany, muslimy původem z Číny).

Oš

Druhé největší město země (250 tis. obyvatel), metropole jižní části Kyrgyzstánu. Leží na okraji Ferganské kotliny, jednoho ze starosídelních center Střední Asie (valná většina je v současném Uzbekistánu), ve výšce kolem 1 000 m n.m.. Město bylo údajně založeno již před 3 000 lety, první písemné zmínky jsou z 9. stol., ovšem z jeho bohaté historie zde nenaleznete prakticky žádné stopy. Zástavba je víceméně bezslohová, chybí rozlehlé parky (jako jsou v Biškeku) a nijak zvlášť nás nezaujal ani místní vychvalovaný trh. Žije zde početná uzbecká menšina, v letech 1990 a 2010 tady proběhly násilné etnické nepokoje. V Oši je mezinárodní letiště, takže je při cestách do jižní části země možno doletět rovnou sem bez okliky přes Biškek.

V Oši se ovšem nachází jediná památka UNESCO v celém Kyrgyzstánu – Šalamounova hora. Jde o významné muslimské poutní místo, kam proudí zbožní poutníci nehledíce na příkré stoupání v ukrutném vedru bez stínu. Nahoře stojí drobná poustevna zvaná Baburův dům. Babur, rodák z nedalekého Andižanu v Uzbekistánu (který později vytvořil proslulou mughalskou říši v Indii), zde podle dochovaných zpráv skutečně nechal postavit jakýsi pavilon, současná stavba ale pochází z 20. stol. Poutníci však nezapomínají ani na předmuslimské zvyklosti, ať už jde o obvyklé uvazování barevných pentlí (nebo nověji igelitů) na stromy či místní specialitu – přírodní skluzavku, kterou je třeba sjet 3x naboso se zády položenými na skálu, aby to člověku přineslo zdraví.

Uzgen

Poslední pojednané (a nejmenší) město Uzgen hostí jedny z několika mála významnějších stavebních památek Kyrgyzstánu, trojmauzoleum a minaret karachánovské dynastie z 11. až 12. stol. Mauzolea jsou kupolová s portálovým průčelím, stejně jako minaret bohatě zdobená geometrickými reliéfními vzory z cihel, terakoty a štuku. Město leží 50 km od Oše, taktéž na Hedvábné stezce (ta přichází z Ferganské kotliny, stáčí se na jih a pokračuje přes Alaj do Číny). Uzgen není východiskem do hor ani dopravním uzlem, zmíněné stavby však stojí za tu krátkou zajížďku z Oše.