Madhyapradesh, Indie

Khajuraho – necudné svatyně prudérního národa

V obci Khajuraho ve státě Madhjapradéš najdeme nejzachovalejší komplex severoindických středověkých chrámů (další významné lokality jsou pak ve východoindickém státě Urísa). Většinu současných návštěvníků sem však neláká samotná architektura ani přebohatá sochařská výzdoba, nýbrž jen její část – erotické výjevy.

Khajuraho bylo střediskem dynastie Chandelů, ve 12. století zde bylo udáváno 85 chrámů, z nichž se dodnes zachovalo kolem dvaceti. Většina staveb vznikla v průběhu jednoho sta let na přelomu 10. a 11. století. Význam města poté upadl a právě odlehlost a nevýznamnost lokality uchránila chrámy před zničením muslimskými nájezdníky, kterým jinak většina severoindických hinduistických staveb podlehla.

Madhyapradesh, Indie
Chrám Vamana

Nejstarším chrámem je žulový Chausath Yogini z konce 9. století, zachovaný jen v neúplnosti. Je zasvěcen bohyni Kálí a celkově velmi netypický (množství malých svatyněk kolem nádvoří na vyvýšené plošině). Další časově navazující stavby ještě také postrádají charakteristické rysy místní architektury – vysokou věž a bohatou sochařskou výzdobu. Je to Brahmův chrám (žulovo-pískovcový, obsahuje lingam se čtyřmi obličeji) a Matangesvara – jediná aktuálně využívaná svatyně (s obřím, dva a půl metru vysokým lingamem). Matangesvara i všechny mladší chrámy jsou zbudovány z pískovce.

Madhyapradesh, Indie

Brahmův chrám

Svého vrcholu dosahuje chandelská architektura třemi chrámy v západní skupině – Vishvanath, Lakshmana a Kandariya-Mahadev. Jsou to stavby na půdorysu dvojitého kříže, kde obě příčná břevna jsou stejně dlouhá – na krajním (západním) je umístěna hlavní svatyně, vedle ní uzavřená předsíň a na dlouhém rameni směrem na východ dvě otevřené haly. Konce krátkých ramen kříže tvoří balkóny, kterými jsou vnitřní prostory osvětleny. Každá z těchto čtyř částí má vlastní zastřešení, klesající (podle významu prostoru pod ním) od západu k východu. Nad hlavní celou je to vysoká štíhlá věž (sikhara), význačná pro severoindické chrámy. Zde v Khajurahu je typické její složení z mnoha postupně se zvětšujících věžiček, dodávající stavbě dynamiku.

Madhyapradesh, Indie
Chrám Kandariya-Mahadev

Charakteristické je i vnitřní uspořádání chrámu, kdy vnitřní cela (hlavní božiště) je obklopena obchozí chodbou (jak můžeme vidět např. i u skalních chrámů v Elloře). Tato prostora je tedy velmi tmavá a její vnitřek je jediná část stavby bez výzdoby stěn. Předsíně a haly jsou neseny na sloupech, konstrukčně nezbytných vzhledem k použití přečnělkové (nepravé) klenby. Stropy jsou pak schodovitě ustupující a jemně vyřezávané.

Madhyapradesh, Indie
Džinistický chrám Parsvanath, pohled z předsíně do hlavní cely

Další chrámy jsou menší, s méně komplikovanou strukturou, mnohé však stejně okázalé. Nejvyšší ze všech je Kandariya-Mahadev s 31 m (nepočítaje terasu, na níž je stejně jako většina chrámů vystavěn). Podstatně mladší stavby, doplněné do komplexu dodatečně v posledních stoletích (Pratapeswar, Shanti Nath), zachovávají třebas základní hindskou dispozici, ale obsahují velké množství muslimských (mughalských) prvků.

Madhyapradesh, Indie
Chrám Pratapeswar s mnoha muslimskými prvky

Jak už bylo řečeno, Khajuraho je vyhlášené zdobností svých chrámů, většina plochy je pokryta, ať už reliéfní (balkony, podstavce, věže), nebo sochařskou výzdobou (stěny mimo balkony). Mnoho svatyní zdobí obsáhlé figurální výjevy, zobrazené ve třech řadách nad sebou. Neméně honosné jsou i vnitřní prostory, tonoucí v (polo)šeru. V hlavní cele se pak nalézá socha uctívaného božstva nebo Šivův lingam (falus, znázorňující jeho plodivou sílu). Největší chrám obsahuje 226 soch uvnitř a 646 zvenku, většina je 79 – 90 cm vysoká.

Madhyapradesh, Indie
Bohatá sochařská výzdoba chrámu Lakshmana

Nakonec tedy něco málo k tomu, čím je Khajuraho nejproslulejší. Mezi sochami dominují obdařené ženské postavy (apsary) a bozi (především Višnu), běžné jsou objímající se dvojice (mithuna, snad Šiva a Párvatí). Nezřídka se vyskytují i sexuální výjevy, mnohde až nadrealisticky pojaté a skupinové, natvrdo zobrazené bez uměleckých náznaků a zakrývání. Dosud není vysvětleno, proč jsou svatyně ozdobeny těmito výjevy, teorie o vlivu tantrické sekty na chandelském dvoře je však spíše odmítána. Sexuální výjevy najdeme i na mnoha jiných chrámech v Indii, nikde však tak časté, veliké a rozmanité. Rozhodně je zajímavé pozorovat současné puritánské obyvatelstvo, jak překvapivě beze studu prohlíží zdejší tisíc let staré kamenné porno.

Madhyapradesh, Indie
„A man who is very friendly with his horse.“

Praktické informace

Khajuraho leží asi 170 km východně od Jhansi, významného dopravního uzlu. Je možné se dopravit i letecky, naopak železnice zde není o moc výhodnější než autobus, neboť obec se nenachází na hlavní trati.

Ubytování je četné, levné a přijatelné kvality.

Do největší (západní) skupiny chrámů (přímo v obci) se vybírá vstupné, k ní těsně přiléhá i aktivní svatyně Matangesvara.

Chausath Yogini leží kus dál mimo vesnici.

Za návštěvu stojí i východní (obsahující mj. Brahmův chrám, malebně umístěný nad jezerem, a skupinu džinistických chrámů) a vzdálenější jižní skupina (s trochu mladšími stavbami s obzvláště plastickou sochařskou výzdobou).

Kdo se chce vyhnout pochodovému cvičení, navštíví tyto skupiny na kole či motorikšou, cestou lze pozorovat tradiční život indického venkova.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!

Komentáře