Moje objevování Nového Zélandu začalo na Severním ostrově. Z něj se na Jižní ostrov dostanete trajektem zhruba za 50 $ one way Welligton-Picton. Měl jsem 11 dní na to, abych dostopoval do Queenstownu. Kvůli časovému omezení a mému rozhodnutí stopovat jsem musel vynechat Abel Tasman Park, Nelson Lakes National Park, Artur Pass National Park apod… A proč jsem zvolil právě stopování? Jednoduše z touhy po dobrodružství a adrenalinu (nikdy jsem nevěděl, kam dostopuji a kde složím hlavu).
Svoji cestu přes Jižní ostrov jsem začal z Pictonu směrem na West Coast přes městečka Blenheim a Nelson (odkud mimochodem pochází červené víno Marlborough, Pinot Noir nebo bílé víno Savignon Blanc). Pokud hledáte brigádu, v této oblasti Nového Zélandu bude sběračů vína vždy málo. Tisíce a tisíce hektarů rozsáhlých vinných oblastí je něco úžasného!
Mé doporučení je, když stopujete (a to nejen na Novém Zélandu), psát nejbližší město (mně na to skvěle posloužily kartony z fast-foodu), protože tím směrem jede každý, a když nastoupíte, tak buď jedete do nejbližšího města, což vás posune o kus blíž k cíli, nebo dost často dotyčný jede ještě dál, kam vy potřebujete. Je to o domluvě. Tenhle ověřený způsob se mi potvrdil a fungoval úžasně. Cestou jsem potkal i jiné stopaře, kteří takové štěstí neměli (dost často měli jen zvednutý palec a žádný nápis u toho). První místo, kam jsem dostopoval, bylo malebné městečko St. Arnaud – výhled z mola na hory stoupající z jezera Rotoiti je naprosto úchvatný. Pokud máte čas, kolem jezera existuje cca 5 treků, a to i vícedenních, bližší info vám dají přímo v kempu, kde jsem se ubytoval za 20 $/noc.
Další den jsem dostopoval 200 km směr západní pobřeží po Route 6 a dorazil jsem do vesnice Punakaiki. Vesnice se chlubí nejen lívancovými skálami, tzv. Pancake rocks, kde příroda vytvořila za milióny let něco neuveřitelného, ale i malými treky kolem řeky do džungle.
V beach kempu vás přivítá na recepci majitel připomínající dědečka z pohádky. Většina míst pro stany je asi osm kroků od pláže, kde můžete ze svého stanu pozorovat nejen západ slunce, ale i oblohu s milióny hvězd. A když už budete v té nekonečné euforii, tak vás místní mohou přizvat na večeři, kterou dělají pravidelně na pláži u ohně. Většinou to budou plody moře s těstovinami, maorsky tzv. kai moana = food from the ocean. Plánoval jsem zde zůstat jednu noc, ale ta krása, ticho a klid mě natolik okouzlily, že jsem zůstal déle. Kemp nabízí jógu ráno i večer za 10 $, surfovaní, zapůjčení paddleboardu za 40 $/2-3 hodiny po řece, která ústí do moře.
Další den jsem dostopoval k ledovci Franz Josef Glacier, což je jeden z největších ledovců na světě. K mému zklamání mě ledovec neoslovil, tak jsem stopoval dál.
To bylo poprvé, kdy jsem stál na jednom místě opravdu dlouho. Až po nějaké době mi zastavil německý rezident Zélandu a oznámil mi, že stojím špatně, že spousta lidí se jde podívat na ledovec a jede zpátky, že musím stát za městem, tak mě odvezl za město se slovy: „Here you have to stay!“ Během 10 minut jsem stopnul auto, které mělo vzadu jenom postel a jestli mi to nevadí :D
O 4 hodiny později jsem se ocitnul ve městě Wanaka :)
Město Wanaka je naprosto famózní, ubytoval jsem se opět v kempu s nádherným výhledem na hory a relaxoval. Za zmínku jistě stojí místní Puzzle world, kde můžete procvičit svůj mozek hlavolamy, venkovním labyrintem a tzv. iluzionistickou místností (vstup 20 $). Venkovní labyrint mě dost pobavil, vaším úkolem je dostat se do 4 věží umístěných v rozích labyrintu. Standardně tahle disciplína trvá 30-60 minut. Můžu říct, že do věží jsem se dostal celkem snadno, nicméně cestu ven jsem hledal víc než dvě hodiny :D Kuráž vám dodá to, že po cestě potkáváte pořád ty samé tváře lidí stejně zmatených jako vy, takže se necítíte jako úplný blb. Zkrátka celkem zábava.
Wanaka je známá především svým umístěním, je zde celoročně krásné počasí. Vyráží se odsud na nejvyšší horu Zélandu Mt. Cook a je tu spousta treků, například nejznámější The Wanaka tree, určitě můžu doporučit i paragliding, kajak, rybaření, rafting nebo kolo do hor. O samotném městě jsme na našem webu už před časem psali.
V den, kdy jsem dostopoval do Queenstownu (zhruba s 5denním náskokem), zde měl přednášku Jaroslav Dušek – 4 dohody a pátá :D. Byl to asi největší „epic end“ mého putování na Novém Zélandu, jaký jsem si mohl přát (vstupné 40 $ pouze pro Čechy a Slováky). Dušek opět nezklamal, dobrý pocit a pohlazení na duši mě hřálo ještě cestou do kempu.
Od města Queenstown jsem měl bohužel příliš velké očekávání. Tak moc jsem se těšil na adrenalinové město a 2. nejdražší město Nového Zélandu, až jsem byl nejvíc zklamaný za celý měsíc. Město nabízí mnoho zábavy všeho druhu a mě doslova odradil ten nechutný turismus, každý na vás na ulici vykřikuje a snaží se vám něco cpát. Nicméně z města se vyráží na nejznámější treky, jako je Milford Sound, který si musíte rezervovat online až rok dopředu, Kepler trek či Roternburn trek.
Město nabízí i paragliding, kajak, 62 barů (jazz, rock, disco, live music) a jeden z největších bungee jumpingu na světě s výškou 134 m na Nevis bridge, který jsem si skočil (můj první bungee v životě).
Let jsem stihnul z Queenstownu zpátky do Auckladnu, kde na mě čekal můj couchsurfingový kamarád a kde jsem strávil ještě 3 dny, a poté zpět přes Bangkok do Mnichova. Celé putování jsem absolvoval sám a žil jsem poměrně low-cost. Měsíc na Zélandě mě vyšel na 55 000 Kč včetně letenky a všech transportů. Dost jsem šetřil na ubytování a jídle, nicméně jsem si dopřával jinde, ať už to bylo víno, treky, adrenalinové sporty apod… Pro mě to byl neuvěřitelně očišťující zážitek jak pro moji mysl, tak duši :)
Stopování
Zéland je jedna z nejbezpečnějších zemí na světě, lidé jsou zde velice přátelští. Ze začátku mého stopování jsem měl i já obavy, nicméně pokud překonáte svůj strach a komunikační bariéry, není se čeho obávat a stopem se dopravíte po celém Jižním ostrově. Mně osobně se třeba za jeden den povedlo dostopovat i 500 km. Potkáte různé lidi, užijete si spoustu zábavy, vyměníte zkušenosti. Většinou budete potkávat stejně naladěné lidi, jako jste vy… alias jak už to na cestách bývá, to, co vyzařujete, se vám vrací :)
Přehled cen
Camp St. Arnaud – 15 $/noc
Láhev místního vína Marlbourgh nebo Otago – 10-20 $
Punakaiki base camp – 18 $/noc
Treky, které nespravuje vláda, kterých je nespočet, jsou za tzv. trek pass – 5-7 $.
Queenstown camp – 35 $/noc, hostel 37 $/noc (8lůžák)
Vyhlídka Queenstown zpáteční – 33 $
Paragliding – 199 $
Pokud jste za celou dobu neviděli kiwi ptáka, tak v Queenstownu za 49 $ k vidění.
Bungee Nevis bridge – 295 $
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nám to udělá radost. Děkujeme!
