Na kole procestoval na 50 zemí světa. Cyklotremp každým coulem, horolezec, spisovatel a svérázný vypravěč. Třetím cestovatelem, který nám zodpověděl anketní otázky, je Jan Vlasák.

Už si ani nevzpomenu, kde jsem se s osobou Jana Vlasáka poprvé setkal. Snad to bylo na stránkách časopisu Cykloturistika, těžko říci. Už tehdy mě zaujalo jeho vyprávění. Vyprávění, z něhož na jednu stranu čiší nadšení, na druhou stranu cítíte, jak je Jan Vlasák zcela nad věcí a že k cestování mu stačí opravdu jen to nejnutnější. Dle mého to přesně tak vyznělo i z odpovědí na anketní otázky, a proto jsme je nechali v podstatě bez jakýchkoliv úprav. Odpovědi jsou tedy zcela bezprostřední a zachovávají si svébytný vypravěčský styl Jana Vlasáka.

Ještě doplním, že Jan Vlasák je autorem knih V Albánii nejsou lvi, Ze života cyklotrempa, Tenkrát na východě, Vandry s bejkem a Pestrý život cyklotrempa.

V posledních letech se Jan Vlasák účastní extrémních cyklistických závodů: Loudání českou krajinou (nonstop závod s trasou okolo 600 až 800 km) a Craft 1000 Miles Adventure, jehož zakladatelem je Jan Kopka, vítěz drsného aljašského závodu Iditarod Trail Invitational.

20 NEJ Jana Vlasáka:

1. Nejvzdálenější země, kterou/které jste navštívil

Bajkal – teda Rusko, Šrí Lanka, na západě Mexiko.

2. Nejoblíbenější země (země, kam se rád vracíte, popřípadě rád byste se vrátil)

Nejvíc jsem jezdíval do Norska a do Albánie. Je tam nejfotogeničtější krajina a je to docela blízko.

3. Nejdrsnější zážitek z cest

Nepochybně autohavárka v Bělorusku a následný pobyt v místních nemocnicích se zlomeným krčkem v kyčli. Nepomohl ani velký nápis FRAGILE na zádech. Byl jsem ležák. Jak probíhala má záchrana a hojení, probírám v knížce Ze života cyklotrempa.

4. Nejdéle trvající cesta či expedice, popř. ve které zemi jste pobýval nejdéle

Cesta na kole do Španělska na mys Finistere, inspirovaná Jiráskovou knížkou Z čech až na konec světa, dlouhá 8 300 kilometrů. Tenkrát v roce 1995 jsem se s ní dostal do knížky Česká nej, kterou vydával pan Kochánek z agentury Dobrý den. Načež přijel domů Víťa Dostál z cesty kolem světa – 50 000 kilometrů…

5. Nejoblíbenější předmět, který s sebou vozíte na cesty

Ve Švédsku jsem našel u silnice malou figurku opičáka v červené kamizolce a žlutém širáku. Jeho místo je teď vzadu na batožině, aby upozorňoval auta, že mě mají objet.

6. Nejoblíbenější způsob uchovávání vzpomínek z cest (foto/webová stránka/ psaný deník/ jen zažívat
a uchovávat v paměti

Fotky a deníček. Taky web Cyklotremp.cz

 

7. Nejkurióznější ubytování, jaké vás na cestě potkalo (jaké jste využil

Noclehů byly stovky……těžko některý vybrat. Hodně nezapomenutelný byl ten na Ukrajině severně od Karpat – ve staré rozložité roubené zvonici pod obrovskými zvony.

8. Nejoblíbenější způsob cestování – sám, ve dvou či ve skupině?

Pokaždé se to vyvrbí jinak.

9. Nejzajímavější zážitek s policií či jinou ozbrojenou složkou

V Rumunsku nás zatkli pro podezření ze špionáže. Udal nás domorodec, kterému se nelíbilo, že si fotíme malebné cikánky v hospodě. Nevím jak teď – v éře digitálních foťáků – ale tenkrát byl člověk vrcholně podezřelý tím, že měl foťák. Jak to bylo, probírám v knížce Tenkrát na východě.

10. Nejzajímavější zážitek se zvířetem/zvířaty

Draví psi v rumunských horách. Tam jde někdy fakt o život. Avšak hryzanec jsem schytal od podvraťáka v Portugalsku. Identifikovat ho ve smečce nebylo možné a odchytit už vůbec ne. Stejně si jsu jist, že očkovaný nebyl. Byla to jen proštípnutá kůže na kotníku. Takový varování – „Bacha, jseš v našem teritoriu!“ Vystavil jsem kousanec slunečnímu záření, které hubí bacila vztekliny, a potřel jodem. Je to už kupa let a pořád nic. Snad jsu už za vodou.

11. Nejpůsobivější setkání s domorodým obyvatelstvem

Těch nejpůsobivějších bylo hodně. Na cestách na kole se pořád vyskytujem na zapadlém venkově.

12. Nejoblíbenější cestovatelská kniha

Lidi od Mileny Holcové, Až za hranice možností od Gorana Kroppa, Islandská setkání od Jury Havla (Teď mu vyšla Grónská setkání)…..a další a další… když se tak dívám na váš web Život Na Cestách – i knížka Michala Vičara S embéčkem kolem světa je moc dobře napsaná.

13. Nejoblíbenější motto cestovatele

Vždycky všechno nějak dopadne.

14. Jaké jídlo vám ve světě chutnalo nejvíce a na které se vždy nejvíc těšíte

Nejvíc mně chutnal chleba s máslem a hruškovým povidlím na Kavkaze ve Svanetii… momentálně se těším na bramborový placky s povidlím a tvarohem, které budou k obědu.

15. Nejexotičtější jídlo, které jste na cestách jedl

Jídlo jde dost mimo můj zájem (od svých 20 let vážím stále stejně,  75 kilo) … napadají mě vařené banány jako příloha k masu na Kubě… bylo by toho určitě víc.

16. Nejoblíbenější nápoj a v jaké zemi

Mám rád, když je voda bez améb a bilharzií.

17. Kde vám nejvíc chutnalo pivo, případně víno, pokud něco z toho pijete

Tak tomuhle nerozumím. Vždycky čekám, jak na ten který nápoj zareagují kamarádi, a podle toho upravím svůj názor. Ale že víno v albánské samošce v Lezhe je mizerné, to jsem poznal i já.

Na vandry vozíme kořalku. Večer a ráno se desinfiknout jedním hltem. Pomalu začínám věřit, že to funguje. V Indii jsme celých 5 týdnů prožili bez průjmů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

18. Kde jsou podle vás nejkrásnější ženy

V Česku, na Slovensku a v Rusku.

19. Nejoblíbenější místo v České republice

Beskydy… Vysočina… všude

20. Na co se nejvíce těšíte při návratu zpět domů

Na domov.

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Bližší informace o cestovateli Janu Vlasákovi můžete najít na webu www.cyklotremp.cz. Z těchto internetových stránek (z odkazu v záložce Fotogalerie) jsme rovněž se souhlasem J. Vlasáka čerpali použité fotografie.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!