V rámci našeho letního putování Čínou jsme se ocitli na 5 dní v Pekingu, kde naše cestování odstartovalo. První den jsme pojali aklimatizačně a vydali se nejprve na ochutnávku „tradiční“ kuchyně na velkou nákupní třídu Wangfujing.

Jelikož jsme chovali jistou míru nedůvěry k pouliční kuchyni, zvolili jsme jednu z tamějších restaurací. Tohoto kroku jsme pak trochu zalitovali, jelikož se nám nedostalo ničeho, co by nebylo k dostání v jakékoli průměrné čínské restauraci v Praze.

Další naše kroky ten den vedly na Tian’anmen square (náměstí Nebeského klidu), které je nejen 4. největším náměstím na světě, ale také je proslulé tím, že zde v roce 1949 Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku.

Nás však fascinovalo ještě ze dvou dalších důvodů, a to že se k nám sbíhali naprosto cizí Číňané s žádostmi, zda se s námi mohou vyfotit, což nám první půl hodinu připadalo nesmírně zábavné a v následující další půl hodině hodně obtěžující.

Nutno s tím však počítat, neboť jak jsme později pochopili, tato aktivita je velice oblíbeným čínským „sportem“ a k tomu jsme se na náměstí ocitli právě v okamžiku sundávání vlajky. Tento ceremoniál se na náměstí koná dvakrát denně (ráno vyzdvižení, večer sundání) a je kvůli němu zastaven veškerý provoz na přilehlé desetiproudové silnici i život na samotném náměstí.

Závěr prvního dne jsme zakončili v Olympijském parku, kde jsme obdivovali nasvícený plavecký stadion Cube a Orlí hnizdo.

Druhý den jsme si naplánovali cestu na Velkou čínskou zeď. Pro vystoupání na ní jsme zvolili úsek Badaling, ke kterému se z Pekingu dostanete autobusem vyjíždějícím každých 20 minut za necelou hodinu a půl.

Dojmy z tohoto novodobého divu světa vás zde čekají rozporuplné. Po vzoru losangelského nápisu Hollywood nás již z dálky vítal ve svahu posazený nápis „One world one dream“ a opravdu davy turistů. 35stupňové vedro, 70% vlhkost a opravdu hodně strmé kopce vám v prvních chvílích na požitku také nepřidají.

Ovšem poutečete–li trochu tomu davu (a že je na zdi dlouhé tisíce kilometrů kam utíkat!), stanete-li na jednom z těch vyvýšených míst a pořádně se rozhlédnete, dolehne na vás fascinace a pocit maličkosti v porovnání s tímto gigantickým veledílem. Prostě MUST SEE!

Třetí den jsme si už zvykli na nekonečné davy a fronty a vyrazili objevovat krásy Zakázaného města. Vstupuje se do něj z náměstí Nebeského klidu bránou Nebeského klidu, která je ozdobena ohromným portrétem Mao Ce-tunga. Na jeho detailní prozkoumání si doporučuji vyhradit minimálně 6 hodin, neboť komplex je to skutečně rozsáhlý a nachází se tam také řada zajímavých expozic, mj. například sbírka hodin a hodinek z celého světa.

Pokud vám po návštěvě Zakázaného města zbývá ještě nějaká trpělivost a trochu síly, můžete se vydat doprostřed Tian’anmen square, kde se nachází Mao Zedongovo mausoleum. Je to místo oblíbené hlavně samotnými Číňany. A tak se vám snadno stane, že na tu 2minutovou parádu, kdy zahlédnete nabalzamované tělo tohoto slavného předsedy Komunistické strany Číny, si klidně ve frontě počkáte i více jak 2 hodiny. Ovšem čekání budete mít zpestřené pouličními prodejci, v jejichž sortimentu nechybí ani takové kousky jako hodinky s Hitlerem pokyvujícím rukou, řada artefaktů z druhé světové války apod.

Čtvrtý den jsme prožili v Summer Palace, rozhodně nejhezčím turistickém místě Pekingu. Palác je tvořen několika nad sebou vystavěnými chrámy, paláci obrostlými stromy, četnými parky a jedním velkým jezerem. Letní palác je tak rozlehlý, že davy turistů před vchodem se v něm rozprostřou tak dokonale, že si často připadáte, že jste tam sami.

Pátý den už jsme jen zaskočili do Beihai parku s bílou pagodou na počest Dalajlamy a poté se vydali na nádraží vstříc dalším čínským dobrodružstvím.

Celkově na prozkoumání Pekingu bohatě stačí 3 dny. Pokud se však nechcete stresovat v nekončících frontách a chcete si Peking v pohodě užít, pak jsou 4 – 5 dní ideální…

Pokud se vám článek líbil, nejlépe nás odměníte příspěvkem na provoz webu anebo pronájmem reklamních ploch či jinou formou reklamy na našich stránkách. Velmi potěšíte také lajkováním a sdílením našich článků.