V první části článku o tom, jaké to je pracovat v zahraničí, jsme skončili u administrativních záležitostí. Vidím, že jste se nenechali zastrašit nevyzpytatelnými úřady na Maltě ani penále za předčasných odchod z práce. Vydejme se spolu do dalšího víru maltského pracovního života.

Jaký byl další průběh už na samotném ostrově

Na začátku po příletu se u mě dostavilo klasické počáteční nadšené vzrušení ze všeho nového. Navíc Maltu jsem znala už z podzimní dovolené roku 2015, tedy ani výrazný kulturní šok se nedostavil. Bydlení jsem měla 20 minut pěšky od práce. Naštěstí, protože na ostrově se opravdu díky ne právě nejlepší hromadné autobusové dopravě vyplatí bydlet v blízkosti zaměstnání. Pokud si tedy nehodláte pořídit vlastní automobil, jezdit vlevo a mít dostatek trpělivosti na věčně ucpaných silnicích. Mimochodem, je zde nejvíce hlášených Ferarri v Evropě. Trochu zvláštní v zemi s maximálním rychlostním limitem 80 km/h.

Přiznám se, že i já jsem spamovala svoji facebookovou zeď plážovými fotkami, každý víkend u jiných útesů. Úsměv v bikinách charakterizoval můj víkend za víkendem, jako bych byla na dovolené. Taky jsem se tak cítila. Po čase mi byla zem malá a využívala jsem zde operující společnosti Ryanair a navštěvovala Itálii za lákavé ceny (zpáteční lístek do Říma za 40 eur), pokud nebyla zrovna stávka na letišti.

Ale ani v cizině se vám nevyhnou problémy. To, že jste na prosluněném ostrově, kde jsem zažila déšť poslední týden před odletem do ČR, neznamená, že se nemůže stát, že vám občas nepoteče voda (zrovna když další den letíte do Pisy), nesplachuje záchod, nechytnete úplavici nebo vám nevynadají v práci.

Mým největším problémem byly nemoci a to doma netrpím ani na rýmu. První jsem chytila na konci mého prvního měsíce zde a už jsem se jich nezbavila až do konce. Vše začalo prudkými průjmy týden před návštěvou ČR, pokračovalo přes moji asi první angínu v životě a končilo ochrnutím pravé ruky. O zvětšených uzlinách na krku, že jste neotočili hlavou, ani nemluvě. Rýma na denním pořádku. Osobně vše přičítám všudypřítomným klimatizacím, kde z 18°C v kanceláři vycházíte do 36°C ve stínu. S mými kolegy probíhala věčná bitka o nastavení vnitřní teploty. Vyhrála tlustá mikina, dlouhé kalhoty a každodenní převlékaní se při příchodu a odchodu z práce.

Při mých problémech jsem tak měla možnost poznat maltský zdravotní systém. Na hlavním ostrově je veřejná nemocnice Mater Dei pro pracující i místní zdarma. Ale jak sami rezidenti říkají, když chcete jít sem, to dříve díky čekačkám zemřete. Fungují zde i soukromé menší polikliniky, ty jsem ale nenavštívila. Pokud chcete zajít k někomu, jako je náš praktik či specialista, pak musíte vyrazit do lékáren. Ovšem bez toho, aby se mě zeptali na jedinou alergii či koukli do krku, tak mi předepsali silné prášky. Návštěva u těchto doktorů vás přijde v průměru na 12 eur. Zubař, gynekolog, oční, vše se platí, pokud vám to firma neproplácí.

Budete se topit ve zlatě?

Nyní se dostávám k otázce financí a časté představě, že cizina je pro Čechy zlatý důl na výdělek. Neříkám, že to tak v některých destinacích není. Ale Malta se mezi ně upřímně neřadí. Podotýkám, že jsem pracovala na kvalifikované pozici a můj plat byl přes 2 000 eur na měsíc. Přesto byl můj životní standard zde v porovnání s Českou republikou horší. Ušetřila jsem díky tomu, že jsem si zde nedopřávala luxus v podobě sportování, nákupu oblečení, bot a jídlo jsem si vařila.

Čím je způsobena přílišná drahota? Známým faktem – Malta je ostrovní stát, kde není téměř žádné zemědělství, tedy všechno je závislé na importu. To způsobuje zvýšení cen potravin. Pro představu se ceny potravin pohybují v hladině 2x až 3x vyšší, než je tomu u nás. O platech pro cizince se to ale obvykle říci nedá. Navíc voda v potrubí je nepoživatelná (závadná není, však zkuste), tedy pokud nemáte na bytě filtr, počítejte s nákupem balené vody.

Na druhou stranu musím říci, že na Maltě najdete práci, i pokud si ji nedomluvíte před příjezdem sem. Poznala jsem zde velké množství kamarádů a známých, kteří si průměrně do měsíce dokázali najít práci. Povětšinou se jednalo o pomocné práce v obchodech, hotelích a gastronomii. Platy se zde pohybují kolem 5 eur na hodinu, ale jde o hrubou mzdu a mnohdy ještě odvádíte část sjednávající agentuře.

Na co myslet při odjezdu

Pokud bych měla složit zemi kompliment, pak při samotném odjezdu zpátky domů. Potřebovala jsem vyřešit papírování pro úřady České republiky a nejlépe online vzdáleně. Od firmy jsem si vyžádala FS3 formulář, na základě kterého mi byl vystaven E304. Tento dokument dokládá, že za vás bylo řádně odváděno zdravotní pojištění v zahraničí. Po příjezdu zpátky do České republiky ho musíte své pojišťovně doložit do tří měsíců. V opačném případě zaplatíte předchozí měsíce v cizině s penále navrch.

Vyřizovala jsem si ještě podporu v nezaměstnanosti, k čemuž je potřeba formulář U1 (dřívější U301). MPSV vám sice pomůže, ale prvně musíte zažádat vy. Byla jsem příjemně překvapena, že jsem ho získala online a do jednoho týdne.

Doporučuji si ponechat všechny výplatní pásky, formuláře pro pozdější žádost o důchod. Na sociálku ale před odjezdem ani po návratu chodit nemusíte. Pouze v případě, že si přejete platit sociální pojištění ve dvou a více státech zároveň. Sama úřednice mi to ale nedoporučovala.

Co říci závěrem? Možná předchozí věty a odstavce vyznívají negativisticky. Ale tak tomu rozhodně není. Užila jsem si zde 6 prosluněných měsíců, letěla vícekrát než za celý předchozí život, uspořila, potápěla se, našla kamarády z celého světa a nalezla to, co v životě opravdu chci dělat. Avšak na popsání všech zážitků je tento článek příliš krátký, proto si to ponechám do nějakého dalšího povídání o Maltě.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!