Když byl v srpnu 2016 chybový tarif na březen 2017 Mnichov-Auckland zpáteční letenka za 500 eur, volba byla jasná: Další stanice je Zéland, a to opět ve stylu low-cost. Moje další snaha o zboření mýtů o předražené dovolené.
Plán byl dostat se z Aucklandu do Qeenstownu za jeden měsíc. Severní ostrov projet pomocí autobusové dopravy a cestou se zastavit v městečku Rotorua, Whakapapa (4denní trek Great walk Tongariro), Wellington a poté trajektem na Jižní ostrov a ten projet celý stopem až do Qeenstownu :)
Mé plánování cesty probíhalo přibližně 3 dny před odjezdem. Zjištění, že můj stan moc nevyhovuje, moje outdoor oblečení je celkem sešlé a spacák v šíleném stavu, znamelo, že byla zapotřebí nemalá investice.
Cesta na Zéland byla jedna z mých nejdelších cest v životě – přibližně 35hodinový let s přestupem v Bangkoku. Když jsem konečně vystoupil v Aucklandu, měl jsem takový jet lag, že jsem prospal v kuse 3 dny v hostelu, kam se na mě chodili lidi dívat, jestli stále žiju… Zapomněl jsem dodat, že jsem byl opět podroben důkladné letištní kontrole jakožto podezřelý pasažér, letící sám na Zéland s 22kg báglem a ještě navíc s přestupem v Thajsku :D
Poprvé jsem na svých cestách využil couchsurfing u jednoho super týpka z Filipín, který si dokonce vedl knihu couchsurferů. Získal jsem k němu takovou důvěru, že jsem u něj nechal cca 7 kg své bagáže, která nebyla na další cestu potřeba (včetně mého notebooku) s tím, že se za měsíc vrátím. Zbytek nepotřebných a objemných věcí, jako třeba batůžek, mikinu a polštářek do letadla, ode mě dostal první bezdomovec, kterého jsem potkal. Dost lidí se mě ptalo, jestli jsem byl v Hobbit Townu. Nebyl! Dnes už je to bohužel tak komerční, že rozhodně znám lepší způsob, jak využít 80 $, než koukat na to, jak každých pět minut přijíždí jeden autobus za druhým narvaný turisty, kteří stojí frontu, aby se mohli vyfotit s hobitím domečkem.
První zastávka bylo městečko Rotorua, známé svou geotermální aktivitou, spoustou bublajících gejzírů, bahna a termálních pramenů. Návštěva atrakce Wau-ou-tapu byla kouzelná, ale smrdělo to tam sírou dost intenzivně. Tohle geotermální vulkanické centrum se nachází zhruba 27 km od Rotorua. Oblast je od roku 1931 chráněná. K vidění je Echo Lake, Central Pool nebo gejzír Lady Knox.
Zhruba 200 m od vchodu jsou velice romantické přírodní termály, kde si pod oblohou plnou hvězd a za svitu svíček užívají společné chvíle zamilované páry.
Pomalu jsem se blížil do vesnice Whakapapa kolem největšího jezera Zélandu – Taupo, které na první pohled vypadá jako moře. Když jsem dorazil do vesničky, ze které se vychází na Tongariro Northern Circuit Great walk trek, dokoupil jsem zásoby, zaregistroval se na trek v info centru (trek jsem měl zarezervovaný předem), ubytoval v kempu, naplánoval trasu a v ranních hodinách za zpěvu ptáků jsem vyrazil na 4 dny do divočiny.
Tongariro trek je jeden z osmi treků Great walks, což znamená, že je chráněný, udržovaný, placený a hlídaný vládou NZ.
Můžete si booknout buď chatu (hut) nebo camping site. Na treku se nachází 3 chaty, trek je okružní, takže je jedno, odkud vyrazíte, nicméně se doporučuje Whakapapa – (8,5 km, 3-4 hodiny) Mangatepopo Hut – (12,8 km, 5-6 hodin) Oturere Hut – (7,5 km, 3-4 hodiny) Waihohonu Hut – (14,3 km, 5-6hodin) Whakapapa. Nejvyšší bod je 1 886 m n.m. Příroda je naprosto famózní, postupně přechází z luk a lesů až po kamenné oblasti kolem sopky, kde si připadáte jako na jiné planetě. Všude je černý písek, buš a zase pomalu přecházíte do lesů a pastvin. Chaty hlídají tzv. rangeři, jsou zde 6 měsíců (říjen – březen) a starají se o turisty – dávají jim vždy v podvečer užitečné informace o celém treku. V chatách jsou matrace, plynové vařiče a vedle suchý záchod. Jedinou sprchu, kterou na cestě potkáte, bude řeka či větší potok (jehož teplota je asi -4 stupně Celsia).
Chaty jsou pojmenované podle umístění na treku v maorštině. Oturere = wind flow – chata je v údolí, kde je nejsilnější vítr. Waihohonu = water deep – chata je u řeky.
Musím říct, že počasí mi vůbec nepřálo. Věděl jsem, že má trochu pršet a že cesta nebude úplně ideální, nicméně že si sáhnu na své fyzické i psychické dno, to pro mne byl šok. V průběhu cesty jsem zjistil, že nemám dostatek jídla a teplého oblečení (ruce mi zmrzly tak, že jsem nebyl schopný rozepnout batoh, abych se mohl napít), o promáčených botech po celou dobu treku ani nemluvím… Nejhorší je první namočení, pak je to v pohodě :D
Po 4 dnech v divočině, psychicky a fyzicky vyčerpaný, jsem se rozhodl strávit následující noc v hotelu, protože představa, že opět stavím mokrý stan, byla velice demotivující. Neodradilo mě ani to, že se v hotelu konalo 70. výročí Ferrari, a ve svých zabahněných botech celý zmoklý a smradlavý jsem došel po čistém koberci až na recepci, kde se na mě velice profesionální „kiwák“ usmál a zdvořile se zeptal: „Can I help you sir?“ Po celkem dlouhé debatě, kdy jsem usmlouval cenu z 240 $ na noc na 120 $ i se snídaní, jsem dostal pokoj pro vozíčkáře, vstup do sauny, bazénu a kina, kde jsem byl večer úplně sám a koukal na Avatara. Chci říct, že po mém zážitku to byla velice zasloužená a taky jediná noc v hotelu za celý měsíc.
Další má cesta vedla do hlavního města Wellingtonu, kde jsem měl booknutý trajekt na Jižní ostrov do přístavu Picton. A teprve tam začalo pravé dobrodružství. Na něj se můžete těšit v příštím článku.
Tipy a zajímavosti
- 1 NZD = 15 Kč
- turistické vízum na 30 dní (dostanete na letišti)
- mobilní operátor za 50 NZD – 10GB + volání a sms po Zélandu
- jazyk – angličtina a maorština
- sezóna – prosinec-březen
- na řízení auta potřeba vyřídit před odjezdem mezinárodní řidičák
- jednou za rok se otvírá 1 200 pracovních víz pro Čechy a Slováky
- nejlevnější varianta autobusové dopravy – Manabus, Intercity
Cena za nocleh v hostelu:
Auckland – 20-45 $
Rotorua – 20-30 $
Wellington – 30-50 $
Tongariro trek:
Online booking – hut 32 $/noc, camping site 14 $/noc
Na místě – hut 64 $/noc, camping site 28 $/noc
Aktuální ceny, více informací a možnost rezervace najedete přímo na stránkách zélandských treků.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nám to udělá radost. Děkujeme!
zdravím, lze získat kontakt na autora? Moc díky! Alena
Hezký večer, Aleno,
jasně, on se Honza určitě tady po tom komentáři ozve sám…
Co byste ráda věděla nebo co by Vás zajímalo? Možná dokážu poradit taky, strávil jsem na Zélandu 9 měsíců, ale je pravda, že v letech 2004-2005, tak už to nebudou úplně nejaktuálnější informace… :-)
Hezký večer,
Kamil
Ahoj Alčo,povidej co máš na srdci? Kdyžtak mi hoď zpravu na fb :) Diky Jan Houdek