Pokud se řekne Itálie, tak se určitě mnohým z vás vybaví pizza, těstoviny nebo excelentní sýry.

A tak mi s největší pravděpodobností dáte za pravdu, že italská kuchyně je jakýmsi synonymem nejlepšího jídla a nejkvalitnějších surovin. A aby taky ne! Italská kuchyně bývá v nejrůznějších žebříčcích řazena mezi nejlepší kuchyně světa.

Základ italské kuchyně vychází ze starověkého Říma, a tak jsem se při své návštěvě tohoto italského hlavního města, plného úchvatných památek, snažil zaměřit, tak jako na všech svých cestách, na místní gastronomii.

Lze podotknout, že se restaurace v Římě rozdělují na ristoranti, pizzeria, trattoria, osteria (někdy označováno i jako hostaria). Rozdílem je pochopitelně cena, takže ristoranti jsou nejformálnější a zároveň i nejdražší restaurace.

Já jsem nevyhledával drahé a vyhlášené restaurace, ale jako správný „low-cost traveller“ jsem zkusil běžné a pro turisty dostupné restaurace na ulici typu osteria.

Pizza

Od Říma jsem si hlavně sliboval skvělou pizzu z nejkvalitnějších surovin. A jak u mě uspěla?

Musím podotknout, že tento symbol italské kuchyně mě v klasické restauraci zklamal. Pizza byla většinou na krajích spálená a neodpovídala ceně. Naštěstí je v Římě nespočet fastfoodů, které nabízejí vynikající pizzu, kde si vyberete druh pizzy, rukama ukážete, jak veliký kus chcete, personál vám pizzu hodí na váhu a dle váhy zaplatíte částku. Po chvíli netrpělivého čekání dostáváte rozpečenou pizzu v krabici či ubrousku do rukou.

Asi si dokážete představit pohled na vyhladovělého turistu, který dostává do rukou tuhle pochoutku.

Těstoviny

Další kategorií jsou těstoviny (pasta), které s velkou pravděpodobností vznikly v Itálii. Já osobně zbožňuji špagety na všechny způsoby, a tak jsem musel ochutnat římské nejtypičtější jídlo – spaghetti all carbonara. Tyhle skvělé špagety s pancettou a žloutky prostě Italové umí a já jim za to děkuji, protože tohle je přesně to, co na Itálii miluji. Navíc Italové doporučují tyhle špagety jíst po kocovině – takže musím někdy vyzkoušet…

Dále jsou velice oblíbené spaghetti cacio e pepe nebo spaghetti alla puttanesca.

Všimnul jsem si velice zajímavé věci. A to té, že Italové si vždy dokáží udělat čas na své přátele a na své milované jídlo a dokáží tyhle dvě věci krásně skloubit dohromady. Nikdy jsem si nevšimnul Itala, který by obědval nebo večeřel sám, což se mi na nich velice líbí.

Italové začínají den v baru, kde si k snídani většinou dávají cappuccino a cornetto (croissant). Před tříhodinovou poobědovou siestou si dávají něco lehčího, aby se jim lépe pracovalo a večer se restaurace začnou plnit, protože se jdou konečně najíst.

Jídlo dělí na antipasto (předkrm), primo piatto (první jídlo, většinou těstoviny), secondo piatto (druhé jídlo, maso nebo ryby) a nakonec je čeká gelato (dezert). Samozřejmostí je voda, káva a vino della casa (víno rozlévané z karafy).

Pokud jste milovníkem piva, tak musíte počítat s tím, že budete sahat hluboko do kapsy. Točené pivo se zde pohybuje kolem 5 €, což už rozhodně stojí za rozmysl, jestli si dát druhé nebo dokonce třetí, jak tomu bývá u nás v ČR.

Nejznámějším pivem je zde Peroni a Moretti. Tyhle piva chutí rozhodně neurazí (což se nedá říct o ceně).

Sladká tečka

Dolce, dolce, dolce… Co se týče dezertů, tak v tomhle jsou Italové prostě „machři“. Určitě každý zná a rozplývá se, když ochutná tiramisu, panna cottu nebo italskou zmrzlinu. Tyhle dezerty jsou zkrátka dokonalé a jejich základ tvoří kvalitní suroviny.

Opravdovým hříchem by bylo neochutnat gelato (italská zmrzlina). Italská zmrzlina patří mezi další klenoty italské gastronomie. Gelaterie jsou v Římě na každém rohu a vesměs vždy jsou před nimi fronty nedočkavých lidí. V Itálii většinou neplatíte za kopečky, ale za velikost kornoutu.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!