Nad současnou běžnou severoindickou vesnicí ve státě Uttarpradéš se tyčí obří mešita a rozlehlý královský palác – zbytky mughalského hlavního města Fatehpur Sikri. Město bylo založeno Velkým Mughalem císařem Akbarem roku 1569, krátce po svém dokončení však bylo roku 1585 opuštěno pro nedostatek vody. Ani během dalších stovek let nebylo prakticky využíváno, proto zde dnes nacházíme vzácně intaktní soubor staveb.
Císař Akbar, také nazývaný Akbar Veliký, sice vedl dobyvačné války (a možná zbytečně často stěhoval hlavní město), ale jinak to byl osvícený vladař. Snažil se o sjednocení indického obyvatelstva, dosti polárně rozděleného na hinduisty a muslimy, např. zrušil daň z hinduistické hlavy. O stejný cíl usiloval i ve svých stavbách, které osobně řídil a které se vyznačují splynutím prvků z různých regionů a tradic. Jeho vláda byla třetím z vrcholů indické civilizace (po Ašókovi a Guptovcích – blíže viz článek o Sanchi).
Na místě budoucího města žil súfijský světec Salim Chishti, kterého navštívil císař Akbar, neboť se mu nedostávalo mužského potomka, dědice trůnu. Po světcově požehnání se Akbarovi narodil první syn, pozdější císař Džahangír – to bylo hlavním důvodem vybudování města právě zde. V areálu mešity stojí hrobka Salima Chishtiho, jediná mramorová stavba v celém areálu (ostatní jsou z červeného pískovce). Není sice nějak velká, ale veškeré stěny jsou tvořeny neuvěřitelným kamenným mřížovím. Poutníky je přímo obležena, mnozí sem přivazují barevné nitě pro splnění svých přání. Nedaleká větší hrobka i okolní nádvoří pak obsahují množství hrobů dalších světců a Chishtiho potomků.
Velká (Páteční) mešita je nádhernou ukázkou typické mughalské architektury, vycházející z perských vzorů. Samotná mešita je nevelká obdélná trojkupolová stavba po straně rozlehlého nádvoří, do něhož se široce otvírá sloupovým průčelím. Věřícími bylo při modlitbách používáno celé toto nádvoří. Nejnápadnější stavbou je monumentální hlavní brána do nádvoří ve tvaru vysokého výklenku (či spíše vysoké klenuté haly se zcela otevřenou jednou stranou), zvaného pištak. Menší pak zdobí samotnou mešitu. Velmi podobným útvarem je tzv. íván, který však neslouží jako brána (někdy nerozlišováno). Oba tyto prvky, obyčejně velice zdobené, najdeme v mughalské architektuře naprosto běžně.
Kousek od mešity se rozkládá palácový okrsek. Jak je pro mughalské paláce typické, nejde o uzavřený komplex vícepatrových budov s nádvořími, nýbrž o řadu menších stavení. Poněkud výjimečný je palác Jodh Bai, hlavní stavba ženské části paláce (zenana čili harém) – jde o pravidelnou architekturu s vnitřním nádvořím, tedy hindské disposice, s typickými hindskými (sloupové síně se stropními překlady, schodovitě se zužující dveřní otvory) i mnoha muslimskými prvky (klenuté kupole, hrotité oblouky, kupolové pavilonky na sloupech – chhatri).
Z mnoha palácových staveb zmíníme ty nejzajímavější. Na zenana navazuje Panch Mahal, pětipatrová budova pyramidového tvaru, údajně inspirovaná vícepatrovými dřevěnými buddhistickými kláštery. Původně měla obsahovat kamenné mřížoví místo stěn (zachovány pouze sloupy) a sloužit císařovi i dvořanům k odpočinku a zábavě (především za parných dní, kdy ve vyšších patrech osvěžoval společnost příjemný vánek).
Hujra-i-Anup Talao (Dům turecké sultánky) je drobný pavilon, vyhlášený plošnou reliéfní výzdobou zvenku i uvnitř. Velmi neobvyklý je Diwan-i-Khas (Síň soukromých slyšení), obsahující monumentální centrální sloup se zdobenou hlavicí, na nějž vedou úhlopříčně lávky z ochozu, tvoříce tak první patro této čtvercové budovy. Zde prý sedával sám císař. Zřejmě tato stavba je v pramenech zmiňovaná Ibadat Khana, v níž Akbar vedl náboženské rozpravy s představiteli různých vyznání.
Snad nejhezčí stavbou komplexu je Birbal Bhawan, patrový dům na nepravidelném půdorysu zakončený dvěma kupolemi. Bílé střechy kontrastují s bohatě reliéfně zdobenými stěnami z červeného pískovce, honosné jsou i vnitřní prostory. Dvojité stěny i střechy chrání komnaty před zimním chladem i letním vedrem. Tato stavba údajně patřila Birbalovi, přednímu Akbarovu rádci, který byl (tehdy u dvora neobvykle) hinduistické víry.
Akbar Veliký byl vzácně tolerantní k různým náboženstvím. Jeho zmíněné interreligiózní disputace nakonec vedly ke vzniku Din-i-Ilahi – nového synkretického náboženství, stmelujícího islám a hinduismus (s prvky džinismu, křesťanství a zoroastrismu). Tato víra měla sloužit sjednocení Indie a jejích obyvatel, rozpolcených odlišným vyznáním. Císař byl jejím vůdcem i představitelem boha na zemi, bohužel však nedošlo k jejímu rozšíření a po jeho smrti zanikla.
Praktické informace
Fatehpur Sikri leží 40 km od Agry, je snadno dostupný autobusem. Mimo uzavřený palácový areál (kam se vybírá vstupné) se nacházejí další stavby, spíše méně honosné (a více praktické). Jsou to na východě rozlehlé stáje (označované jako Mincovna) a poblíž nich turecké lázně. Na západě pak mohutná Sloní brána (Hathi Pol) a velká karavanseráj (dobový hotel). Nedaleko, již mimo hradby, stojí patrová studna (baoli) a věž Hiran Minar, zdobená mnoha umělými sloními kly. Všechny tyto stavby může člověk svobodně prolézat bez omezení, všudypřítomných na oficiálně zpřístupněných památkách.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!
