Gruzie – země na pomezí Evropy a Asie; země, kterou nepostihl ještě masový turismus, ale zároveň se začíná pomalu stávat Mekkou mnoha cestovatelů; země, kde je na hodně místech vidět velký pokrok, moderní architektura či obří investice, ale stále je tu zároveň v mnoha oblastech cítit nálada postsovětské země.

Všechny tyto protiklady se pak odrážejí i v dopravě.

Při cestování po této zemi si tak můžete užít pohodlí, na které jste zvyklí například u našich autobusových dopravců, ale na druhou stranu můžete zažít rušná a nepřehledná nádraží nebo dlouhé a nepohodlné přesuny narvanými mikrobusy či smlouvání s taxikáři tak, jak toto všechno znáte z asijských či afrických zemí.

Pojďme si popsat typické možnosti dopravy v Gruzii:

Vlaky

Železniční doprava je naše oblíbená forma transportu. V Gruzii jsme ale jeli vlakem jen jednou, a sice z Kutaisi do Batumi. Cesta trvala asi 4 hodiny a stála pouhé 2 lari, tedy v přepočtu asi 18,- Kč. Raději jsme se paní u pokladny dvakrát zeptali, jestli si rozumíme správně ohledně cílové destinace. Vlak byl prostorný a byla to příjemná změna proti jiným transportům, kde se pohodlí až tak nedostávalo. Vlak měl jet z Kutaisi v 17:00 hodin. Do stanice dorazil už před pátou a v 17:00 se opravdu vyrazilo. S přesností dopravy problém v Gruzii obecně nebyl. Vypozorovali jsme, že stejně na čas vyrážely i autobusy či maršrutky.

Vlakem jsme chtěli jet přinejmenším ještě jednou. Měli jsme vyhlédnutý noční spoj z Batumi do Tbilisi, ale byl bohužel vyprodaný. Obecně je v Gruzii lepší se zejména na noční či dálkové spoje poptat pár dnů předem a zajistit si tak jízdenku v předstihu.

Maršrutky

Minibusy zvané maršrutky jsou určitě nejtypičtějším gruzínským dopravním prostředkem. A jedná se o prostředky všemožného stáří a kvality. Cena za dopravu není příliš vysoká. Například za cca tříhodinovou cestu z Tbilisi do horského Kazbegi zaplatíte 10 lari (tj. přibližně 90,- Kč). O pohodlí se občas nedá moc mluvit. Často je maršrutka narvaná do posledního místa. Pokud je volná ulička, tak i do ní se naskládají židličky či nějaká sedátka a obsadí se. Destinace jako Kazbegi takto jezdí v sezóně určitě pravidelně narvané. Jinak maršrutky jsou nasazovány jak na dlouhé trasy, tak slouží i k městské dopravě.

Na maršrutce bývá cedule s cílem cesty, bohužel dost často jen v gruzínštině. Pokud jede minibus i do nějakého turistického místa, je nápis i v latince, resp. případně i v angličtině.

Autobusy

Kvůli úspoře času jsme si pro cestu z Batumi do Tbilisi vybrali noční autobusový spoj. Čas odjezdu byl raději psaný na 23:59, nikoliv 00:00, aby se nikdo nespletl, o který den by vlastně šlo. Spojení provozovala společnost Metro. Jedná se o pohodlné autobusy srovnatelné s našimi dálkovými spoji typu Regiojet, možná i pohodlnější, protože v buse bylo celkem dost místa. Jízdenky je vhodné koupit v předprodeji (nebo přes internet, ale nám stejně jako našim spolubydlícím to po 2 dny nabízelo jen gruzínskou nebo tureckou jazykovou variantu). Jízdenka Batumi – Tbilisi přišla na 30 lari.

Taxi

Taxíkem se v Gruzii jezdí poměrně často. Jak to v obdobných zemích chodí, není důvod nesmlouvat. Vybavuji si, že my jsme si na celkem dlouhou trasu domluvili namísto požadovaných 50 lari jen 30. Ceny jsou tedy celkem rozdílné. Pokud budete zejména v časové tísni a nebudete mít prostor hledat levnější taxi, vezmete zřejmě zavděk i vyšší cenou; nicméně při obsazení taxíku třemi cestovateli nebude rozpočet na jednoho pořád nijak vysoký. S vyššími cenami taxi počítejte v hlavním městě Tbilisi – tady jsme to z požadovaných 20 lari srazili jen na 15 lari, přičemž šlo o cestu z jednoho autobusového nádraží, kam přijel ranní bus z Batumi, na druhé nádraží, a sice Didube.

Další variantou je pak sdílené taxi. Takové taxi čeká, až se naplní počet obvykle čtyř až šesti pasažérů. Cena za cestu se tedy rozdělí na více osob. Nevýhoda je zřejmá – můžete čekat pěkně dlouho, než se taxikáři podaří sehnat další cestující ve vašem směru. Takto jsme v Tbilisi čekali asi hodinu a půl, načež jsme se přesunuli na maršrutku, která právě vyrážela.

Lanovky

S lanovkou se jako spíše turistickou atrakcí setkáte v Tbilisi či Batumi.

V Tbilisi si takto můžete vyrazit k pevnosti Narikala anebo na horu Mtacminda. Oba výlety stojí za to.

V Batumi se můžete vyvézt lanovkou na cca 250 metrů vysoký kopec nad městem, kde je kavárna a vyhlídková terasa.

Pak se s lanovkami setkáte v Chiatuře, kde slouží zejména místním k dopravě domů (zejména panelové domy vysoko na skále). O tomto zajímavém a netradičním místě a jeho stalinských lanovkách jsme na našem webu už psali.

Doprava v Tbilisi

Kromě již zmíněných lanovek a taxíků se můžete po Tbilisi svézt zejména metrem a pak všemožnými autobusy a rovněž mikrobusy a minibusy, prostě maršrutkami. My jsme si vystačili s metrem a zbytek jsme pochodili pěšky. Pak jsme pouze využili bus na letiště. Pro jízdu metrem a autobusy po Tbilisi je potřeba si koupit Metromoney Card (cena 2 lari), na kterou si potom dobíjíte kredit. Buď pak kartu můžete vrátit a dostanete částku zpět, nebo si ji necháte jako suvenýr. Na turniketech v metru se vám odečítá jednotlivá cena za jízdenku. Pokud zvládnete do určité doby přestoupit na autobus, bude vám konkrétní jízdenka ještě platit. Cena jízdenky je poměrně nízká, a sice 0,5 lari, tj. přibližně 5 korun.

Vyrazte do Gruzie a dejte nám vědět

My jsme v Gruzii bohužel strávili pouze týden, proto berte informace v tomto článku jen za základní. Pokud máte nějaké další zkušenosti s dopravou v Gruzii, neváhejte se o ně s námi podělit. Pokud ještě takové zkušenosti nemáte, pak se tedy neváhejte do Gruzie vydat. Možná jste zaznamenali v posledních týdnech, že nám do této zajímavé země přibylo zase další letecké spojení, a sice přímo z Prahy.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a autory i nás to potěší. Děkujeme!