Říká se, že filmové dvojky jsou horší než jedničky. V případě cestování se však jedná o pravý opak. S přibývajícími díly vzrůstá akce i napětí. Hlavní herec však není ani tak herec jako člověk a příběh není ani tak příběh jako život (herci prominou).

Hrdina z našeho příběhu Jarda, o kterém jste se mohli dozvědět v prvním díle, se ve dvojce ocitá po několikaměsíční cestě ve Španělsku a Portugalsku, odkud budou jeho kroky mířit na jih do Afriky. Tento díl tedy pojednává o tom, jaké to bylo dostat se až sem a jaké to bude dostat se zase dál.

Necháme však herce, aby zahrál svou roli v tomto příběhu a vypověděl nám svůj další kousek. Neboť to, co je nevyřčeno, zůstane nenapsáno.

Stopem kolem filmového světa 2

„Moje cesta začala 20. 4. 2015. Opravdu jsem však vycestoval až po tom, co jsem nestihl letadlo z Barcelony do Ameriky (na které mi letenku koupil kamarád Philippe) kvůli zpožděnému metru. Své plány jsem tak musel přehodnotit. V tu samou dobu se mi ozval přes couchsurfing Ivan, který mne přizval k sobě.U něj jsem strávil pár hodin a to byl ten moment, ve kterém jsem se začal nechat unášet cestou a přestal řešit plány.“

„Celá má dosavadní cesta mi přinesla úžasné zážitky, na které v životě nezapomenu, a děkuji Bohu, že mi dal možnost se setkat se všemi těmi úžasnými lidmi. Mám za sebou Německo, Francii, Španělsko a Portugalsko a vzpomínám na pro mě zatím nejkrásnější moment – to když jsem poprvé uviděl moře a vykoupal se v něm. Nyní mé kroky míří do Afriky a pak dál a dál.“

Portugalsko

„První město, které jsem navštívil v Portugalsku, bylo Fafe a já hned pochopil, že vyznat se v této zemi nebude tak lehké. Z toho města vede celkem 6 dálnic a 4 z toho jdou do Porta. Jak ale najít tu nejlepší?“

„Ani jsem se o to nepokoušel a postavil se k té, co byla nejblíže. Stojím u kruháče před mýtnou bránou a doufám, že stojím na správné dálnici. Po hodině mi zastavil velmi vysmátý chlapík, který když slyšel, že jedu kolem světa stopem, tak zastavil přímo na dálnici, vystoupil z auta a polil si hlavu ledovou vodou. Následovala otázka: „Cože? Jsi blázen?“ A pak byla jediná věta, na kterou se zmohl. Podíval se na mě a povídá: „Jdeš se mnou na pivo a odpověď ne neexistuje (Neměl jsem v plánu ho odmítnout. Čas mě netlačil, tak proč ne.) a tak jsem souhlasil.“

„Hned po příchodu do jeho oblíbené hospody jsem se stal středem pozornosti. Měl jsem co jíst a co pít. Po chvíli ke mně přistoupil asi osmiletý klučina – koukám na něj a on v jedné ruce držel sprcháč a v druhé ručník. Neváhal jsem ani minutu a vyrazil k místnímu fotbalovému hřišti, abych si dal sprchu. Když jsem se vrátil zpět, čekala na mě další várka SUPER BLOCK (portugalské pivo) a jídlo. K tomu všemu mi darovali troje kraťasy!“

„Sedíme venku, popíjíme s klukama a bavíme se rukama nohama o všem možném. Já však pomalu přemýšlím, co bude dál. Budu mít kde spát? Pozve mě někdo k sobě domů, nebo mě opijou, okradou nebo opilého pošlou pryč? Po půl hodině však přišla odpověď.“

„U hospody zastavil Mercedes a můj batoh byl rázem v jeho kufru. Hned mi vysvětlili, že ten chlap přijel kvůli mně z Porta. Jmenoval se Cesar. Nasedl jsem do jeho auta a nechal se vézt k městu. Cestou zastavil na benzínce, koupil mi večeři a dal klíče od své dodávky. A já díky tomu strávil 5 dní v nádherném městě Porto a mohl natočit slavnou knihovnu, ve které paní Rowlingová začala psát příběh o Harrym Potterovi.“

Pokračování příště…

Upoutávka na další díl:

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!