Benátky jsou bezesporu populární turistickou destinací. Minimálně každý „mastňák“ už tam byl a kdo ne, má v lepší společnosti nejspíš utrum. Batůžkářům – rozuměj „low-cost travelerům“ – ale tohle podmáčené město moc nevoní; určitě ne tak dobře jako Bangkok, Rio nebo Londýn.
Škoda, protože i královna Jadranu by jim mohla ukázat víc, než tuší oni i slavná cestovatelská bible.
Od Casanovy po Marco Pola
Benátky jako „hot spot“ romantiků a milovníků kultury? Samozřejmě. Na turistech je to vidět na první pohled. Obligátní skvosty benátské kultury jako mozaiky v bazilice sv. Marka, Grand Canal – nejhezčí pozorovatelna Benátek, fresky v Dóžecím paláci, Most vzdechů, holubi na Piazza San Marco nebo jen obyčejné zhoupnutí v gondole zasáhne i nejotrlejšího cestovatele.
Všichni se drží „vyšlapaných cest“ a hlavně kvalit průvodce poznávacího zájezdu do Benátek. Správný cestovatel si ovšem dopřeje i něco navíc a ještě při tom ušetří.
Od Jamie Olivera k dělnické třídě
Milujete čerstvé lokální produkty tak jako Jamie Oliver a jedete na rozpočet? Dopřejte si čas, ať splynete s davem, a pak se vydejte na ostrov Giudecca. Batůžkářskému blahobytu plně vyhovuje a zdejší tržiště nezískalo věhlas pro nic za nic.
Na obrovské ploše 6 000 m2 v jeho rámci najdete i zeleninovou zahradu. Trh se otevírá každý čtvrtek ráno a samo sebou je vše brzy vyprodáno. Giudecca byla kdysi plná opulentních židovských paláců. Časem však „zapadla“ jako hnízdo dělnické třídy a „nečistých“ Italů.
Jak se však dočtete dále, vyplatí se tu ubytovat a zůstat pár dní. Ostello Venezia (hostel) k tomu dobře poslouží; startuje na 28 eurech na noc, ale až vejdete dovnitř, bude vám jasné proč. Pokud vydržíte do dále zmíněných oslav, nebudete litovat, protože veškerá veřejná doprava v Benátkách je tou dobou ochromena.
Od večera do rána
Touhu po historii Benátek, i když trochu černé, zato echt lokální, uspokojí kostel Redentore Pianissimo, který byl postaven jako oběť s prosbou o božskou pomoc při obrovské morové ráně v 16. století. V turistických kruzích se o tom moc neví, ale právě tady probíhá největší náboženská zábava v roce.
Žádný místní na ni nedá dopustit. Třetí neděli v červenci se zaplní kanál mezi nábřežím Zaterra a kostelem Redentore na Giudecca vším, co plave (lodě, gondoly, pontony, hrnce…), aby se vytvořil „živý most“ (Ponte Vivo). Tím se začne slavit benátská noc vysvobození právě z výše zmíněné morové epidemie. Festa del Redentore vás v mnoha ohledech nadchne a jistě budete rádi, že jste na ostrově zůstali.
Jednak jde o zcela autentickou místní akci, která je oproti únorovému a spíše atraktivně laděnému karnevalu mnohem hlouběji spojena s historií pro obyvatele velice důležitou, a pak večer před tím (sobota) probíhá všude skvělá párty s hodováním, bujarým veselím a velkým ohňostrojem (i zde oceníte ubytování právě ve výše doporučeném hostelu).
Od umění k lásce
Milovníci umění a uvolněné atmosféry by měli zamířit na Canalbank do Magazzini del Sale (Fondamenta degli Incurabili). Bývalá továrna na sůl se proměnila ve výstavní síň, především studentů Akademie výtvarných umění (asi jako pařížský Montmartre resp. Montparnasse).
Možná tu za pár babek získáte dílo někoho „budoucího slavného“. Kanál Zattere je také vyhledávaným pro koupání a slunění místními obyvateli. Spousta lidí dnes slaví svátek sv. Valentýna (14. února). Hodně z nich ví, že sv. Valentýn je spojen s láskou stejně nerozlučně jako Benátky. Leckteří slyšeli, že byl pro svou lásku vězněn a popraven, ale málokterá cestovní kancelář má toto slavné jméno v programu poznávacího zájezdu do Benátek.
Možná tak budete u vás doma jediným, kdo se dotkl jeho svatých pozůstatků, uložených právě tady v kostele sv. Samuela.
Jak se vyhnout turistické pasti a zůstat finančně nezraněn
1. Benátky jsou tak drahé, až je to k nevíře. Najít tu k jídlu něco dobrého a přitom neupadnout do dluhů – to je výzva. Mám pro vás ale tip – zkuste cicchetti. Je to patrně to nejbenátštější jídlo a přitom velmi chutné. Podávají se v osteriích a obvykle začínají na 1 euru a cena roste podle složení a kvality.
Možnosti jsou zdánlivě nekonečné: salám sendviče, nudle, zelenina, uzené ryby, pomazánky podávané s čerstvým chlebem nebo crostini toasty, smažená mozzarella a zelenina, sýry, nakládané papriky, opékaná polenta s krémovou zálivkou, dokonce i sushi! Co si namícháte, to máte.
Doporučuji Osteria alla Botte San Marco v Campo San Bartolomeo. Tam už vám řeknou, kde jsou další.
2. Náměstí sv. Marka je sice hot spotem kapsářů i zlatým hřebem city guide Venice, ale díkybohu Italové ještě nepřišli na to, jak pohyb po něm zpoplatnit (jinak jsou Benátky jedna velká past na turistovu peněženku). Tedy až se dosyta zdarma vyprocházíte (neposedávejte na schodech, to nemají místní karabiníci rádi), zapomeňte na drahou vyhlídku z věže.
Zajeďte na Piazzale Roma a z některé podzemní garáže vyjeďte výtahem až nahoru – výhled je panoramatický a se slevou 100 %.
3. Cena za jízdu gondolou je obvykle u všech poskytovatelů stejná (kolem 80 eur za 40 minut). V Benátkách ale operují i tzv. traghetto, které plní funkci převozníků (trajekt) v místech, kde není most pro pěší (je třeba čekat na molu). Pokud skousnete starší gondoly bez dekorací a brokátových židlí, dopraví vás přes Grand Canal za zlomek ceny (cca 2 eura) a mnohem rychleji.
4. Chcete si prohlédnout staré paláce, ale nevycházejí vám peníze? Počkejte s návštěvou Benátek na dobu od května do listopadu. V tu dobu (každý druhý rok, tj. i 2015) se tu koná mezinárodní výstava umění La Bienala Venezia. Všichni vystavovatelé se do určených výstavních prostor obvykle nevejdou a je jim přidělen náhradní prostor právě ve starých palácích.
To nejdůležitější pro vás ale je, že do náhradních prostor se neplatí vstupné (jinak 25 eur za den a místo).
5. Veřejné umývárny jsou za poplatek 1 – 3 eura. Zadarmo jsou ovšem v restauracích a hotelových lobby barech. Stačí se tvářit, že patříte k hostům. Vodu na pití nekupujte – ve městě je dost veřejných fontánek.
6. Buďte punk.
Od peněženky k srdci
Drahé Benátky = drahý suvenýr? Kdepak! Najděte antikvariát Liberia Acqua Alta na Sestiere Castello 5176 B (zelená vrata se žlutým nápisem). Chytne vás za srdce a čím více času tu strávíte, tím výstřednější věci najdete.
Nebojte se pustit do odlehlých uliček, k maličkým kostelům a zapadlým kavárnám. Blouděte labyrintem bez plánu a cíle. Ochutnejte každodenní život Benátčanů na vlastní, byť třeba trpkou zkušenost. A uvidíte, že se do Benátek jednou vrátíte a do cestovatelského deníku si zapíšete další kapitolu: zažil jsem karneval v Benátkách… a pak přišla potopa.
Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím naše autory za jejich práci lajkováním a sdílením tohoto článku, děkujeme!
