V několika anketách bylo belgické Charleroi označeno za nejdepresivnější město Evropy. A právě v tomto městě jsem se rozhodl zakončit svůj prosincový vlakový trip po západní Evropě. Pravda… o těch anketách jsem se dozvěděl až po návratu. Až potom, co jsem si o Charleroi ještě něco dohledával; ale i tak jsem tušil, že tohle město nebude nějaké pozlátko.

Charleroi je celkem známé jako název pro letiště blízké Bruselu. V hlavním městě Belgie jsem už ale byl, tak jsem si řekl, že jak sednu večer na vlak z Lucemburku, tak zakotvím právě v Charleroi a pak už se jen přesunu na letiště. Dal jsem si tady dvě noci a věřím, že to nebude pro každého. A že hodně lidí by si ťukalo na čelo, pokud by tady mělo strávit byť jen jeden den.

Potom, co jsem o pár dnů dříve zažil předvánoční Mylhúzy nebo se kochal nádhernou atmosférou ve Strasbourgu, bylo Charleroi opravdu jiné kafe – ponuré, opuštěné, posmutnělé, no asi tedy fakt poměrně depresivní.

Památky UNESCO

Překvapivě má ale i památku zapsanou v UNESCO. Tou je radniční zvonice. Zajímavé je, že zvonice je do seznamu UNESCO zapsána nikoliv samostatně, ale jako součást skupiny několika desítek belgických a francouzských zvonic.

A když už jsme u Seznamu světového dědictví UNESCO, pak je třeba zmínit, že tři bývalé černouhelné doly v blízkosti města jsou taky zapsány v tomto seznamu. Pak už má určitě smysl uvažovat o tom, že si člověk naplánuje pobyt v tomto městě.

Podél řeky Sambre – street art a fabriky

Ty doly jsem měl původně v plánu, ale na recepci hostelu jsem si vzal leták, který popisuje celkem zajímavou a ne moc komplikovanou cestu v podstatě přímo v Charleroi. Od nádraží Gare du Sud se jede městskou hromadnou (linky M1, M2, MHD se označují jako Metro) asi 5 km na okraj města a pak se vracíte pěšky kolem řeky, kanálu, opuštěných fabrik a míst se street artem, který jsem měl vyhlídnutý už při plánování samotné cesty do Charleroi.

Jedna jízdenka stojí 2,40 EUR a platí 60 minut, takže se dá i vystoupit na nějaké zastávce, omrknout nějaký street art a zase se posunout dál. Celodenní pak stojí 5 EUR.

Vystupuju na stanici Moulin.

Informační leták je perfektně zpracovaný a je potřeba říct, že z toho mála, co je v Charleroi k vidění, se snaží vytřískat maximum. Na trase skoro nikoho nepotkávám, jen jednoho trochu pomateného pána, který neumí anglicky a já zase neumím vlámsky nebo francouzsky, ale přesto se mi snaží vysvětlit, co se vlastně v tamním regionu událo a proč to všechno tak zpustlo.

Cestou není kam spěchat, takže často zastavuju a fotím.

Občas zahlédnu část trasy metra, kterým jsem jel…

V letáku jsou popsané jednotlivé technické zajímavosti: továrny, mosty či elektrárny. I díky tomu je trasa orientačně jednoduchá.

Po asi 2-3 hodinách se dostávám zpátky do centra. Pokud mám hodnotit, tak určitě to stálo za to. Jen je to prostě jiný zážitek než být třeba v krásném centru Bruselu.

Zbývající čas trávím povětšinou touláním v ulicích, pobytem v hostelu a hledáním něčeho k snědku.

Od lokálů pro mladé cestovatele

Nebojte se… i tady si přijdete na své. I tady se dá zajít na belgické pivo, na belgické hranolky (nejlepší jsou prý v podniku Robert la Frite), skočit na kafe do kavárničky, jen už tu prostě těch podniků není tolik nebo vypadají opuštěně. Charleroi je jedno z měst, které jsou součástí projektu zdarma stažitelných nebo rozdávaných map Use it.  Podtitul těchto map – Free map made by locals for young travellers – vypovídá o všem. Takže si ji vyzvedněte třeba na hostelu a nechejte se inspirovat, kam zajít a co navštívit. Mimochodem hostel, kde jsem se ubytoval (Auberge de Jeunesse) je podle této mapky prvním pořádným hostelem ve městě s rozumnými cenami za ubytování.

Jak to tedy je…

Je tedy Charleroi opravdu nejdepresivnější město Evropy? Těžko říci… takové srovnání by asi měl učinit někdo, kdo navštívil i ta nejzapadlejší města v Rumunsku nebo nejopuštěnější města v Moldavsku. Každopádně si dokážu představit, že pokud máte ve svém cestovatelském deníku už zapsaná místa jako Pripjať, Kišiněv, Karviná nebo máte rádi dnes tak populární urbex, pak i Charleroi se může dostat na mapu vašich plánovaných cest.

Líbil se vám tento článek? Odměňte prosím autora za jeho práci lajkováním a sdílením tohoto článku. Nic vás to nestojí a nás to potěší. Děkujeme!